Luděk Zajíc: Přetaktizovaná vítězství v mladším věku mohou znamenat porážky v dospělosti
B r n o - Fotbalový podzim je za námi, hráči "áčka" mají dovolenou a zastavily se i soutěže mládeže. Na téma brněnských nadějí jsme si krátce pohovořili s Luďkem Zajícem, šéftrenérem brněnské mládeže.
Jak hodnotíte celkové vystoupení mládežnických celků na podzim 2013?
Hodnotíme-li mládežnický fotbal, sledujeme více kriterií. Tím nejzřejmějším jsou výsledky, jejichž význam je třeba hodnotit obezřetně, zejména vzhledem k věku hráčů. Samozřejmě je třeba učit děti vyhrávat a hledat i vítězné typy. Je však třeba si uvědomit, že přetaktizovaná vítězství v mladším věku mohou znamenat porážky v dospělosti. Důležité je vnímat individuální technickou a pohybovou připravenost, s postupujícím věkem morálně volní předpoklady a posléze i týmovou taktiku. Podíváme-li se na hru našich týmů v uplynulém roce touto perspektivou, je zřejmé, že z hlediska umístění na tom nejsme špatně. Když budeme hodnotit individuální dovednosti hráčů v kontextu schopnosti vnímání, vyhodnocování a správného řešení herních situací, dále se zaměříme na pohybové schopnosti jako rychlost, obratnost, koordinace a silové předpoklady, zjistíme rezervy. Toto konstatování vychází z porovnání našich hráčů s hráči fotbalově vyspělých zemí, se kterými by se měli nejlepší Zbrojováci porovnávat.
Který z týmů vám udělal největší radost?
Kategorii U19 se dařilo zejména venku, ale i domácí utkání, například s Libercem a Plzní, měla svoji kvalitu. Kategorii U17 se podzim příliš nevydařil a chlapci mají před sebou pro jaro velkou výzvu. Tým U16 kromě úvodní porážky s Olomoucí prošel podzimem bez ztráty kytičky. Věřím, že neusne na vavřínech s vědomím, že prostor pro zlepšování je nekonečný. U žákovských a přípravkových kategorií jsou utkání spíše součástí tréninkového procesu a výchovy, než abychom je hodnotili samostatně, navíc konkurence v rámci jejich skupin není výrazná. Zajímavé jsou pro nás celorepublikové konfrontace a zde můžeme uvést třetí místo týmu U15 na halovém mistrovství republiky a čtvrté místo týmu U13 ve stejné soutěži.
Zbrojovka jasně kraluje zejména v soutěžích žáků, kde rozdává soupeřům dvouciferné výprasky. Má taková soutěž pro naše kluky vůbec význam? Nestálo by za to iniciovat změnu?
Jak jsem uvedl výše, konfrontace v žákovských soutěžích, ale i v kategoriích mladšího dorostu není odpovídající a Zbrojovka se podílí na iniciování změn v soutěžích. Tyto změny prochází připomínkováním a posléze projdou i schvalovacím procesem. Doufám, že během dvou let dojde ke zlepšení.
Klub je lídrem v širokém okolí, jak funguje spolupráce s ostatními brněnskými kluby a co by se tady podle vás mělo zlepšit?
S brněnskými kluby i s kluby v rámci regionu se snažíme navázat partnerské vztahy, dané ústní nebo i písemnou dohodou. Základní rámec vztahů a smluv tvoří současná fotbalová legislativa a snaha o korektní jednání.
Často probíraným tématem jsou odchody hráčů, kteří nemohou nebo nechtějí dále hrát za Zbrojovku. Jak se tyto odchody řeší?
Odpověď pojmu šířeji. Na začátku fotbalové kariéry každého malého fotbalisty by si měly všechny zúčastněné strany uvědomit, co od fotbalu očekávají. Jestliže hlavní motivací je radost z pohybu a ze hry, pozitivní zapojení jedince do sociální skupiny, nastavení pevného životního režimu, překonávání překážek apod. a ne pouze prosazení se do profesionálního týmu, není případný odchod hráče považován za jeho selhání či selhání trenéra. Rozumím tomu a je to normální a správné, že hráči mají své sny, které se snaží naplnit. Ne všem se to však podaří, a proto jsou tu trenéři a rodiče, aby jim při případném přechodu do klubu na nižší úrovni podali pomocnou ruku. Bohužel se někdy stává, že svůj nenaplněný sen sní rodiče a jejich děti jsou jen prostředkem k jeho realizaci.
Jaké máte pro Zbrojovku přání do roku 2014?
Mým prvním přáním jsou plné ochozy na Srbské. Dále bych přál všem našim hráčům, ale i činovníkům a všem příznivcům Zbrojovky pevné zdraví a trochu potřebného štěstí. Našim mládežníkům přeji rychlé, šikovné nohy a chytrou hlavu.
Díky za rozhovor!
