Tom Ulbrich: Jsme dobrá parta, možná i proto máme výsledky
B r n o - Zbrojovák Tom Ulbrich patří k základním stavebním kamenům staršího dorostu. S týmem prožívá skvělé jaro, byť momentálně lehce pokažené menším zraněním. Se sedmnáctiletým záložníkem jsme si krátce povídali nejen o letošní sezoně.
V ní Tom zatím naskočil do 22 zápasů, co do počtu odehraných minut je čtvrtým nejvytíženějším hráčem Zbrojovky. Třikrát se zapsal mezi střelce, na dalších pět gólů nahrál.
Mohl bys nejprve popsat svoje fotbalové začátky?
S fotbalem jsem začínal v klubu RAFK Rajhrad. Na první trénink mě dovedli rodiče, když mi bylo pět let. Ve starší přípravce jsem působil ve Spartě Brno, kde jsme získali i titul Mistra ČR. Pak už to - až na roční pauzu - byla a je Zbrojovka.
Jaký je tvůj ideální herní post?
Během kariéry jsem vyzkoušel více postů, jednoznačně nejlépe se ale cítím ve středu zálohy.
A co fotbalové sny? Kam bys to v kariéře rád dotáhnul?
Sny mám seřazené tak trochu postupně. Rád bych si zahrál za první mužstvo Zbrojovky, dostal se do reprezentace a případně i do zahraničí.
Co se reprezentace týče, alespoň té mládežnické, už se zadařilo? Naposledy jsi byl mezi náhradníky.
Mezi náhradníky už jsem se dostal několikrát, tak snad se jednou zadaří i konečná nominace (úsměv). Zatím mezi největší úspěchy řadím vítězství na Kouba Cupu, což je celorepublikový turnaj krajských výběrů kategorie U15.
Máš nějaký fotbalový vzor, případně oblíbený klub?
Odmalička fandím Barceloně, mezi mé oblíbené hráče tím pádem patří Messi.
Co škola? Kde konkrétně studuješ a s jakými výsledky?
Studuji na SŠPOS Charbulova, konkrétně čtyřletý maturitní obor hotelnictví. Výsledky nejsou úplně na chlubení, nejsem studijní typ. Ale maturita bude (úsměv).
Jak trávíš volný čas, pokud se nějaký objeví?
Mimo fotbal a školy mnoho času není. Rád si zajdu do kina, na tenis nebo do posilovny.
Přejděme k aktuální sezoně. Ta je prozatím tak trochu jako na houpačce, že?
Je to tak. Sezonu jsme nezačali dobře, po prvních pěti kolech jsme byli bez bodu. Pak přišla série sedmi výher, konec podzimu ale zase nevyšel podle představ, přezimovali jsme na jedenácté příčce. Jaro nám ovšem vychází zatím lépe, šestkrát jsme vyhráli a jednou remizovali. Rádi bychom sezonu zakončili na medailové pozici.
Během zimy se u týmu změnil trenér, Rendu Wagnera nahradil další Zbrojovák Pavel Šustr. Změnil se i styl hry?
Na podzim jsme hrávali převážně z bloku a čekali na chybu soupeře. Teď se snažíme vnutit soupeři svou hru, kombinujeme, vysoko napadáme, snažíme se být co nejaktivnější.
S kým si v kabině nejlépe rozumíš?
Nedá se říct, že by se někdo bavil s někým víc a s někým míň. Jsme dobrá parta, v kabině je především pohoda. Možná i proto máme solidní výsledky - minulý rok jsme vyhráli moravskoslezskou ligu U17.
Na podzim jste několikrát trénovali i na bývalém stadionu Za Lužánkami. Jak to na sebe působilo?
Lužánky znám hlavně z vyprávění. Děda hodně vypráví o zbrojováckém titulu, historii brněnského fotbalu, kolik chodilo lidí a jak fotbalem žilo celé Brno. Vzpomíná taky na to, jak před zápasem áčka hrávali vždy dorostenci mistrovské zápasy. Vždy to prý bývalo super odpoledne, kdy se nejprve hrál předzápas dorostu a pak ligový duel.
A jak to s prvoligovým fotbalem máte teď, chodíte se spoluhráči na Zbrojovku?
Na zápasy áčka chodíme pravidelně, pokud zrovna nehrajeme zápas. Teď na jaře to tolik nevycházelo, termíny se křížily. Na Dukle kluci byli, já bohužel nemohl, protože mám pochroumanou nohu a léčím se.
Co přesně ti je?
Naštěstí to není nic vážnějšího. Nad kolenem mám ve svalu krev, takže jsem přišel o zápas v Karviné. Jsem rád, že ho kluci zvládli, a doufám, že na Hradec budu v pohodě.
Ještě předtím čeká na vaše spoluhráče Zikla s Růskem kvalifikace o EURO U17 ve Zlíně a Hradišti. Nechystáte se je podpořit?
Ano, chystáme. Domlouváme se na odvoz, doufám, že to vyjde a zápasy uvidíme.
Aktuálně je program volnější, prožíváme velikonoční svátky. Držíte doma nějaké speciální zvyky?
Nic zvláštního. Den předem mamka se sestrou barví vajíčka, my je pak další den s taťkou vymrskáme a navštěvujeme další členy rodiny.
Díky za rozhovor a ať se daří!
