Reprezentace, pak premiéra v áčku - Jakub Šural prožívá hektický leden
B r n o - Ve své premiéře v prvním týmu se sedmnáctiletý Jakub Šural rozhodně neztratil. Proti Olomouci odehrál na nezvyklém postu přes hodinu a podílel se tak na první výhře Brňanů v zimní přípravě (2:1).
Jakub prožívá hodně zajímavý rok. Ve starším dorostu je oporou, odehrál dvacet utkání a více minut nastřádal jen gólman Halouska. Jako příjemný bonus jedna vstřelená branka. Navíc třikrát naskočil za juniorku, pravidelně jezdí na akce národního týmu a teď tedy ještě oblékl dres "áčka". Aby toho nebylo málo, po dni odpočinku odjel s dorostem na soustředění. Tomu se říká hektický leden!
Kdy jste se dozvěděl, že v sobotu nastoupíte?
Měl jsem tam být jako náhradník, až ráno jsem zjistil, že David Pašek má nějaké drobné problémy a já tím pádem budu hrát. Bylo to hodně nečekané a neplánované.
Střídání bylo součástí plánu, nebo už toho na vás bylo dost?
Tak napůl, předběžně jsme byli domluvení, že se prostřídáme, a bylo to opravdu poměrně náročné. Pochopitelně je dospělý fotbal hodně odlišný.
Už vám gratuloval zbytek fotbalového klanu Šuralů?
Ano, ale pořádně o tom taky nevěděli, přišlo to opravdu náhle.
S jakými pokyny jste na hřiště šel? Jste povoláním obránce, ale pohyboval jste se v záloze.
Pode mnou hrál Tomáš Janotka a byli jsme domluvení, že mne bude dirigovat a občas si klidně prohodíme místa. Trenér mi říkal, ať nejsem nervózní a nebojím se něco zkusit. Pak už jsem jen dostal pokyny, co dělat při standardkách. Ta nervozita po pár přihrávkách opravdu zmizela.
Letošní sezonu jinak trávíte ve starším dorostu. Je podle vás reálné, aby ještě během přípravy přišla podobná šance?
Spíše to asi vyplynulo z toho, že se hrál dvojzápas, takže podle mého ne. Chci se teď ve zbytku sezony soustředit na to, abychom se s mužstvem pokusili postoupit v tabulce výš (starší dorost je čtvrtý - pozn. red.). A v létě třeba přesun do juniorky. Za tu už jsem letos odehrál jeden celý zápas a ve dvou střídal.
Jak vaši premiéru mezi muži přijala kabina?
Proběhly nějaké legrácky, popichování. Takže tradičně (úsměv).
Počátkem ledna jste navíc absolvoval náročný reprezentační turnaj v Rusku, kde jste naskočil do všech pěti utkání.
Hlavně první zápas proti Japonsku byl těžký, to byl jiný level. Nakonec celý turnaj vyhráli, nás porazili 3:1 a já hrál druhý poločas. Bylo to hned po svátcích, tím to bylo náročnější.
Trenér tedy asi moc spokojený nebyl.
Spíš huboval než chválil, to je pravda. Turnaj se nám obecně moc nepovedl, skončili jsme až devátí. Teď nás čeká v březnu soustředění v Otrokovicích, do té doby jen klubové povinnosti.
Sdílíte dojmy z národního týmu s kolegy z Brna, kteří jsou také nominováni?
Jezdí nás víc, třeba s Davidem Záleským se občas o tomto tématu pobavíme.
Není toho všeho na vás teď moc? Stíháte si i odpočinout?
V neděli po utkání jsem mohl relaxovat, teď už jsme ale zase v plném tempu. S dorostem máme od pondělka soustředění a ve středu nás čeká zápas proti mužům Bystřice.
Díky za rozhovor a ať se daří!
