(Ne)tiskový blog Jana Hrabálka: Krok správným směrem

Děkuji všem za dopisy, které v posledních dnech zahltily moji mejlovou schránku. Daly by se krásně vyselektovat na dvě hromádky: Ať trenér Petr Čuhel zůstane a pracuje dál, nazvala by se první. Ať trenér Petr Čuhel odejde a vedení za něj dosadí někoho jiného. Nejlépe bouřliváka typu Franze Straky. Ten tady udělá pořádek, nazvala by se druhá.

Vy už dobře víte, jak to dopadlo. Trenér Petr Čuhel zůstal. Já tvrdím, že je to dobře. Upřímně, bez toho, aniž bych si hrál na análního turistu vůči šéfům, kteří mi dávají tento chléb. Znám totiž Petra Čuhela dost dlouho na to, abych si to dovolil tvrdit. Už jako hráč neuhnul a stál vždy čelem nejen soupeři, ale i problémům, které fotbal přináší. Jako kouč si udělal jméno v Mladé Boleslavi, Příbrami a určitě i tady v Brně, byť letošní jaro tomu zatím neodpovídá. Ale nejsou pokaždé hody. Absolutní slova chvály pro něj míval i Dušan Uhrin, když jsme spolu při různých příležitostech mluvívali. A věřte, trenér vicemistrů Evropy z roku 1996 by nějakého „obyčejného“ trenéra jen tak zbůhdarma nechválil.

Petr dobře ví, že teď stojí na pomezí své trenérské kariéry. A ta dovede být pěkně vrtkavá. Musí dovést Zbrojovku k záchraně v lize. Je to úkol reálný, ale těžký. On se k němu staví tak, jak je zvyklý. Čelem a bez náznaku uhnutí.

Jeden zbrojovácký bod za pět kol ovšem varuje. Právě proto přišel na pomoc Luděk Grmela, Čuhelův hráčský vrstevník ze Zbrojovky. Muž trochu jiné trenérské krve, ale stejného zápalu, jako Petr Čuhel. Ti dva se dokáží sladit, vnést do týmu nové věci, nové pořádky. A taky nové výsledky.

Jsem přesvědčen o tom, že povelikonoční změny jsou krokem správným směrem. Zbývá „maličkost“: dokázat to na hřišti.

Hezké fotbalové dny se Zbrojovkou Vám přeje a na Vaše názory se těší Jan Hrabálek