Velká výzva, říká o novém angažmá Tomáš Čechovič
B r n o – Novým trenérem brankářů Zbrojovky se minulý týden stal třicetiletý Tomáš Čechovič. Ten má navzdory poměrně nízkému věku už hodně pestrý fotbalový životopis, kromě angažmá ve Zbrojovce působí například jako trenér brankářů ve slovenské reprezentaci U21. Nejen o tom, ale také o prvních dojmech z Brna jsme dnes krátce mluvili.
Jaká byla tvoje fotbalová cesta a co tě dovedlo k profesi trenéra brankářů?
Začínal jsem jako gólman v Trnavě, kde jsem prošel všemi dorosteneckými kategoriemi. Pak jsem se bohužel vážně zranil, zrovna jsem tou dobou končil na sportovním gymnáziu. Dával jsem se po zranění dohromady s Dobrivojem Rusovem, který v Trnavě stále chytá, a během rekonvalescence jsem začal trénovat děti a zároveň začal studovat trenéřinu na Fakultě tělesné výchovy a sportu. Když jsem se pak uzdravil a začal ve třetí lize, vyhodnotil jsem si to tak, že na profesionální kariéru to už nebude. Vsadil jsem všechno na trenéřinu a začal se věnovat jen tomu.
Zdá se, že to bylo dobré rozhodnutí?
Vyplatilo se to, určitě nelituju. Díky tomu se můžu věnovat naplno jednomu směru. Začátky byly těžké, byl jsem velmi mladý, což v mé branži není až tak časté, většina trenérů brankářů jsou bývalí gólmani, kteří ukončili kariéru. Ale nějakou pracovitostí jsem asi lidi přesvědčil a dostal jsem se tam, kam jsem se vždycky toužil dostat. V Trnavě se nám povedlo vychovat dobré brankáře, kteří se prosadili do profifotbalu, což mi pak vyneslo i nabídku z mládežnických reprezentací.
Jaká pak byla tvoje další kariéra?
V Trnavě jsem strávil šest let, až po dorosty a juniorku. K tomu jsem otevřel brankářskou akademii, jednu z prvních na Slovensku, ze které vycházeli dobří gólmani. Proto jsem dostal nabídku z Podbrezové, kde jsem byl další čtyři roky. I tam jsem šel postupnou cestou, z druhé ligy se nám povedl návrat do první ligy, spolupracoval jsem tam i s trenérem Skuhravým a byl tam i Richard Polák, který je teď v Brně. Po čtyřech letech jsem šel na rok do Banské Bystrice.
A k tomu tedy reprezentace. Je náročné to skloubit dohromady?
Někdy ano, asi nejhorší je podzim, kdy jsou tři asociační srazy, to zabere hodně času i cestování. K tomu je potřeba skautovat velké množství brankářů, sledovat je, komunikovat s nimi. Je to ale prestiž a čest, takové ocenění práce.
Také u reprezentace tě čekala postupná cesta?
Začínal jsem u mládežnických výběrů v kategorii U18. Poslední dva roky pak působím v jednadvacítce, kde jsem zažil předchozí kvalifikaci a teď se chystáme na domácí šampionát, který je příští léto.
Co tě zavedlo do Brna, poprvé v kariéře mimo Slovensko? A kdo tě vlastně přivedl?
Lákala mě velikost a historie Zbrojovky. Já a asi všichni na Slovensku Zbrojovku pořád považujeme za velkou značku. Vnímal jsem to jako velkou výzvu a chtěl bych svou práci ukázat i tady, pomoci Zbrojovce zpět do ligy, kam určitě patří. Nejprve mne oslovil trenér Hynek po konzultaci s panem Psotkou. Pak jsem postupně komunikoval s oběma, samozřejmě i s Richardem Polákem, kterého jsem dobře znal. V Banské Bystrici jsem měl ještě dva roky smlouvu, ale tu jsem ukončil, abych mohl do Brna jít.
Jak ti zatím nové působiště sedlo?
S týmem pracuju od minulého čtvrtka. Michal Hložánek se připojil později, pár dní s námi teď trénuje i Kryštof Kostelný z dorostu. Charakterově kluci vypadají výborně, drží si vysokou pracovitost. To je dobrý předpoklad k tomu, aby se všichni zlepšovali a byli oporami. Výborná spolupráce je i s Vlastou Hrubým, který mi dal veškeré informace do začátku a nadále budeme úzce spolupracovat i na hřišti, ještě více propojit áčko, béčko a mládež.
Znal jsi kromě trenérů někoho z klubu?
Vím, že jsme proti Zbrojovce hráli pár zápasů, třeba na umělce u lužáneckého stadionu. Od vidění jsem tak znal Libora Doška. Můj dobrý kamarád je Damián Bariš, který tu několik let hrál. Nějaké hráče znám z první ligy, kterou jsem sledoval. Řezňu, Perňu, Romana Potočného, nerad bych na nikoho zapomněl. Znám Sváču, který chytal v Liptovském Mikuláši na Slovensku. A jsou tu dva Slováci, přičemž Šimona Mičudu jsem měl v mládežnické reprezentaci. Pak samozřejmě trenéři, jak už jsem říkal.
Jak to budeš mít s bydlením?
Mám bydliště v Trnavě, odkud pocházím, posledních pět let jsem bydlel v Banské Bystrici. Momentálně jsem tedy na hotelu a hledám si tady bydlení.
Díky za rozhovor!
