VIDEO: Rudolf Reiter po utkání s Teplicemi
B r n o - Klíčový zápas o vše Zbrojovka nezvládla, s Teplicemi doma pouze remizovala 0:0 a odmítla tak možnost stáhnout ztrátu na nesestupové pozice. Hodně naštvaný byl po utkání i záložník Rudolf Reiter, který při pozápasovém hodnocení rozhodně nehledal výmluvy.
„Hrajete zápas o život, v podstatě o všechno, vytváříte si šance, dostanete možnost hrát padesát minut v přečíslení, a nejste schopní toho využít? Paradoxně to po vyloučení bylo ještě horší. Nevím, přijde mi, že dnes jsme působili jako banda žebráků, kteří si nezaslouží absolutně nic. Dostáváme šance každým kolem, ale nejsme schopní to v žádné situaci využít. Dneska se nemůže nikdo podívat do zrcadla a říct si, že tam nechal všechno,“ začal Reiter zostra své hodnocení.
A začal u sebe, konkrétně u jedné z možností v první půli. „Co jsem mohl udělat jinak? Mohl jsem dát gól. Ne mohl, měl jsem dát gól. Buď ještě jeden dotek a klička, nebo střílet na zadní,“ kál se. „Když si to vezmu, ve druhém poločase jsme si opravdu nevypracovali vyloženou šanci, což je šílené proti týmu, který je pod tlakem a v deseti. Naopak jsme mohli inkasovat; místo abychom hru zjednodušili, hrajeme si to prostě vzadu. Můžeme za to jenom my a nikdo jiný.“
Přitom v uplynulých zápasech se Zbrojovka zhusta do šancí dostávala, jen ji srážela produktivita. Dnes ovšem z deseti rohů a řady standardek vytěžila spíše jen náznaky a zápas připomínal jalovou bitvu s Jihlavou na jaře 2018. „Samozřejmě že největší roli asi sehrála hlava, nervozita nám svazovala nohy. Furt si ale myslím, že by to mělo vypadat jinak. Hrajete o život, můžete se dotáhnout na bod, dostali jste tu šanci. Nejde proměnit možnost, tak musíte alespoň žrát trávu, ale my se dostaneme do strany, můžeme poslat centr a místo toho zasekneme a přihrajeme dozadu. Místo toho, abychom hráli účelně, sypali to tam a dostali je pod tlak, si to p…áme vzadu, pak ještě ztrácíme a mohli jsme klidně nějaké góly z brejků dostat.“
Ztracené dva body samozřejmě znamenají výraznou komplikaci v boji o záchranu. „Jestli je záchrana reálná? Kdybych řekl, že ne, můžu se sbalit a jet do pr… Není to deset bodů, jsou to čtyři, furt to reálné je, ale musíme k tomu přistoupit úplně jinak. Hrát na hraně svých možností a až pak si kdyžtak můžeme říct, že na to nemáme a zaslouženě padáme do druhé ligy,“ burcuje Reiter, který bohužel následující utkání v Ostravě musí vynechat – v Brně hostuje právě z Baníku. „Řešení je v nás, v nikom jiném. Jestli nejsme schopní se v takovém utkání vybičovat k maximálnímu výkonu, tak už nevím, kdy jindy. Šance, které nám dávají soupeři, nebudou donekonečna, tohle byla asi jedna z největších. Teď jedeme do Ostravy, která je na koni.“
Co udělat pro to, aby boj o záchranu ještě přinesl úspěch? „Tohle vědět, tak vám to řeknu. Na tréninku všichni pracujou, jak mají, dělají se věci, co se mají dělat. Obrovský problém je hlava, ta dnes hrála velkou roli, a pak samozřejmě individuální kvalita, která dnes byla žalostná. Už není kam uhnout,“ je si vědom Reiter. „Nikdo nechce sestoupit. Neřeším, jestli tu jsem na hostování, nebo ne, není mi to jedno. Nikomu to není jedno, ale dalo a mělo se pro to udělat dnes daleko víc,“ uzavřel.
