VIDEO: Intertoto Cup 2003 – statečný boj s Villarealem

B r n o – Dneškem uzavíráme letní seriál, který mapuje brněnské tažení pohárem Intertoto v roce 2003. Přesně před dvaceti lety se úžasný příběh uzavřel na hřišti španělského Villarealu. Brněnští fotbalisté do posledních chvil bojovali o další zázrak, nakonec ale podlehli 0:2.

Tentokrát vše (stejně jako v prvním kole) odstartovalo doma. A opravdu doma – zatímco s Abovjanem Brno hrálo v azylu, Villareal přivítalo na Srbské. 10500 diváků se zájmem sledovalo, v jakém složení španělský tým nastoupí. V základní sestavě nescházel například argentinský reprezentant Arruabarrena, na lavičce byli připraveni (a do hry později zasáhli) dva hvězdní Brazilci – Sonny Anderson a mistr světa z roku 2002 Juliano Belletti.

„O motivaci jsme měli samozřejmě postaráno. Pořád jsme tak napůl nemohli uvěřit, kam jsme se to dostali. Brali jsme to všichni jako obrovskou zkušenost do další práce. Pro hráče, trenéry, lidi v klubu i fanoušky. Každý měl možnost se zviditelnit. Villareal byl tehdy teprve na cestě do španělské špičky, ale samozřejmě byl jasným favoritem,“ vrací se v čase trenér Karel Večeřa.

A zprvu se zdálo, že Villareal svou roli favorita potvrdí už v Brně. V první půli otevřel skóre José Mari. Předtím sázel góly za AC Milán, Atlético, jednou skóroval i za španělskou reprezentaci. Gólman Belic na jeho ránu nedosáhl. „Vzpomínám na to jen v dobrém, patří to k těm lepším momentům, které jsem si z kariéry odnesl. Povedlo se nám spustit boom, lidi pak chodili i na ligu, párkrát jsme téměř vyprodali stadion. Zápas s Villarealem, to už bylo zkrátka něco. Výborní hráči, se kterými se člověk nepotkává každý den. A my jsme s nimi dokázali držet krok,“ těší gólmana, který naskočil do všech osmi zápasů Intertota a jako jediný nechyběl na hřišti ani minutu.

Odkazuje tak na hvězdnou chvilku Libora Doška, která přišla v 53. minutě. „Zahrávali jsme rohový kop, zprvu neúspěšně. Balon se ale do vápna vrátil, Martin Kotůlek mi ho sklepl. Byla to taková nenápadná střela, ale gólman na ní nedosáhl,“ vybavuje si současný vedoucí mužstva.

Villareal nebyl tehdy ještě příliš známým klubem, rok předtím ovšem v soutěži došel až do finále, před zápasy s Brnem vyřadil italskou Brescii. S hvězdnými protihráči se potýkal i dvaadvacetiletý stoper Aleš Schuster. „Diváci nás nenechali vydechnout, rád na to vzpomínám. Na všechny zápasy, tímhle to pak celé vyvrcholilo. Postupně jsme přemohli tři soupeře, euforie rostla, i město tím už docela žilo a stadion se hodně zaplnil. Celá kabina se na ten zápas neskutečně těšila,“ vzpomíná.

Podrobnosti a sestavy k prvnímu utkání najdete zde.

Výsledek tedy do odvety favorizoval španělský celek. Tím spíš, že na Brňany čekaly specifické podmínky. A také slušně zaplněný stadion El Madrigal, kam si našlo cestu 18 tisíc diváků. „Bylo hrozné horko, i když se hrálo už dost pozdě večer. A ve středu, to už byl pohár se vším všudy, krásný stadion, hodně lidí. Hráli jsme z bloku, ale už jsme byli v takové euforii, že jsme se pořád drželi, i když soupeř byl mnohem fotbalovější a samozřejmě nám nikdo moc nevěřil, že bychom mohli uspět. Belda dal dokonce tyčku, mohli jsme vyrovnat, což by znamenalo prodloužení,“ loví z paměti Došek.

„Když jsme přijeli ke stadionu, nikdo to nejdřív ani nepoznal. Vypadalo to, jak když vystoupíte sto metrů od Srbské. Domy, jinak nic. To, co vypadalo jako větší dům, byla tribuna. Uvnitř to samozřejmě bylo úplně jiné, krásný stadion, strmé tribuny. Hrálo se večer, mělo to atmosféru,“ přitakává Večeřa.

V bráně Villarealu se objevil mladý Pepe Reina, tehdy mládežnický reprezentant Španělska, který kariéru teprve začínal. K již známým jménům se přidal argentinský reprezentant Collocini, střídal Bellettiho. To už ovšem Brno hrálo v oslabení. „Čtvrthodinu před koncem jsem dostal červenou kartu, ale vzpomínky mi to nekazí. Do konce jsme bojovali o prodloužení, až v závěru přidal Sonny Anderson druhý gól. V tom vedru jsme dřeli jeden za druhého, i když kvalita byla samozřejmě na straně soupeře, už jen když se podíváte na ta jména,“ doplňuje své vzpomínky Schuster.

Podrobnosti a sestavy k odvetě najdete zde.

„Anderson to zakončil zkušeně, prostřelil mě mezi nohama. Do té doby jsme hráli o nastavení, i když samozřejmě soupeř byl jinde. Tentokrát už jsme ale štěstí neměli. Provázelo nás celou dobu, už jen to, jak jsme se do soutěže dostali. Pak první kolo, kde jsme málem vypadli, a infarkt s Guingampem,“ připomíná Belic, jak moc byla brněnská pouť pohárem strastiplná. „S Guingampem jsem tomu pomohl i já, dostal jsem hloupý gól, naštěstí to pak Milan Svoboda poslal do prodloužení a v něm už jsme rozhodli. Bylo to nádherné léto.“

S tím souhlasí i zbylí aktéři. „I když pro nás pohár skončil, nakoplo nás to i do ligy, kterou jsme rozjeli hodně slušně. Díky účasti v soutěži jsme hráli v létě hodně zápasů, což je pro fotbalisty vždycky lepší, navíc se dařilo a tělo pak tolik nebolí. Celé to byl parádní zážitek a v hlavě to asi všichni pořád máme, i když už je to dvacet let,“ usmívá se Došek. „Byla to jedna z lepších ér brněnského fotbalu, od té doby se vlastně tady poháry nehrály, soutěž se zrušila. Je to škoda, určitě to bylo oživení letního období,“ přidal se Schuster.

„I pro nás trenéry to byla velká taktická škola. A i pro hráče bylo určitě povzbuzením, že s takovými týmy dokázali držet krok,“ uzavřel vzpomínání Večeřa. Brněnská výprava se tedy zpět na Moravu vrátila jako poražený tým, nikdo ale příliš nesmutnil. Tým, který v prvním kole dělil jen krůček od blamáže, nakonec dokráčel s hrdě vztyčenou hlavou až téměř do finále. Pro představu ještě doplňme, že Villareal překonal nizozemský Heerenveen a kvalifikoval se do Poháru UEFA, kde došel až do semifinále.

Statistický souhrn

Celkem zasáhlo do osmi zápasů letního Intertoto Cupu dvacet hráčů v poli a jeden brankář, již zmíněný Tomáš Belic. Plnou porci 750 minut (osm zápasů plus prodloužení) kromě Belice absolvoval ještě neúnavný záložník Marek Zúbek. Do všech duelů kromě nich zasáhli ještě Kotůlek, Krško, Abrahám a Pacanda.

O třináct vstřelených branek se podělilo deset hráčů. Nejvíce jich vstřelil Libor Došek (3), který soutěž gólově načal i uzavřel; dvakrát skóroval Pacanda. Jednou pak Simr, Živný, Kotůlek, Kroupa, Krško, Abrahám, Svoboda a Mezlík. Prakticky každý gól navíc hrál důležitou roli v postupové matematice. V prvním kole rozhodl o postupu v samém závěru Simr, ve třetím se chléb lámal dokonce až v prodloužení. Diváci se tedy v létě 2003 rozhodně nenudili!

1. kolo: Brno - Abovjan 1:0 a 2:3 (vzpomínají Karel Večeřa, Pavel Simr a Libor Došek)

2. kolo: Thun - Brno 2:3 a 1:1 (vzpomínají Karel Večeřa, Karel Kroupa a Martin Živný)

3. kolo: Guingamp - Brno 2:1 a 2:4 po prodloužení (vzpomínají Karel Večeřa, Pavel Mezlík, Tomáš Abrahám a Milan Svoboda)