Šéftrenér přípravek Chaloupka: Člověk si v současné situaci uvědomí důležité věci
B r n o - Mají po sezóně, trénují jen individuálně. Také na hráče přípravek plně dolehla epidemie koronaviru. Nejen o situaci u přípravek hovoří šéftrenér a někdejší hráč Zbrojovky Vladimír Chaloupka.
Jak v rámci přípravek aktuálně fungujete, převážně online?
Je to tak. Potkáváme se minimálně, není moc co probírat. Snažíme se fungovat na bázi internetu, máme manuály, videa, hodně používáme výzvy. Jde o to, aby se hráči navzájem podpořili, zabavili, věděli o sobě. Abychom pomohli i rodičům, kteří toho mají také plno. Jsme samozřejmě limitovaní podmínkami a tím, že nikdo nedokáže odhadnout, jak se to vyvine.
Je situace v přípravkách v něčem specifická oproti žákům a dorostencům? Přece jen fotbal je v tomto věku hlavně hrou a radostí.
Pro danou věkovou kategorii je to hodně specifické, neplatí to pochopitelně jen pro fotbal. Pociťuju a vnímám to na dceři. Je jí sedm let a vidím, jak jí čím dál víc chybí kontakt, spolužáci. Děti strádají a my jim to musíme ulehčit. A zároveň si nechceme a nemůžeme stěžovat, protože jsou mezi námi lidé, kteří s nemocí bojují, kolikrát v omezených a náročných podmínkách. Ti to mají mnohem horší.
Kromě standardních zápasů přišli hráči a fanoušci o mezinárodní turnaj O pohár primátorky, v posledních letech opravdu excelentně obsazený. Je už letošní ročník definitivně ztracený?
Turnaj jako takový stojí hodně práce, která zjednodušeně řečeno není vidět, pokud se podaří. Teď to přijde vniveč. Věřím, že si mužstva najdou cestu jindy. V tuhle chvíli ale nejde určit nic, nikdo neví, co a v jaké zemi bude zítra, za týden, za měsíc. Nejistota je nejhorší, cokoliv se špatně plánuje. A je jasné, že do budoucna budou pokračovat nějaká omezení, takže nad podobou turnaje visí otazník.
A co Coerver kempy, které pomáháš organizovat? Jaký je tam výhled?
I tady samozřejmě nějakým způsobem fungujeme, přes videa a internet. Chystáme i stolní hru, v níž hráči plní různé úkoly, přinutí je to přemýšlet o jiných cestách a způsobech. Alfou a omegou pro nás jsou letní kempy a je otázka, v jaké míře je budeme moci realizovat. Pro rodiče by to mohlo být atraktivní, nabídne jim to alternativu, pokud třeba nebudou moci na dovolenou a nebudou mít kam dát děti.
V době, kdy se nehrají zápasy, žijí nejen sociální sítě klubu historií. Zbrojovácká abeceda, Zbrojovácká výzva. V obou případech došlo i na tebe.
O abecedě mi říkal syn, takže o tom vím (úsměv). Na zápas se Slavií jsem kupoval rodinnou vstupenku, chystám se podívat i na utkání s Rapidem. Říkal jsem si, jak je to dávno, rychle to uteklo. Někdo mi nedávno posílal sestřih s Kaunasem, to jsem skoro zatlačil slzu. Je fajn, že nás tehdejší spoluhráče tohle spojovalo a pořád spojuje.
Takže už se těšíš, až se zase potkáte, třeba jako na podzim Za Lužánkami?
Budu moc rád, sociální kontakt nám všem chybí. To nejde nahradit. Na druhou stranu si člověk uvědomí důležité věci, lidi kolem sebe. Všechno pořád tlačíme a říkáme si, že času je dost, ale ono to tak není. Rychle to letí. A i další věci nám přijdou samozřejmé, svoboda, volnost. Pak o to přijdeme a teprve vidíme, jaké to je.
A troufneš si odhadnout další vývoj?
Nechám to povolanějším. Rád bych samozřejmě byl, kdyby se situace uvolnila co nejdříve. Důležité ale je, že kdo má fotbal rád a pod kůží, tomu není moc potřeba posílat videa a výzvy. Takové dítě prostě bez kopání do míče nemůže existovat a vydržet a současnou situaci tak překoná. V první řadě bych všem chtěl popřát, aby je provázelo zdraví a abychom se všichni brzy sešli na hřišti.
Díky za rozhovor!
