ROZHOVOR Z PROGRAMU: Pavel Gaszczyk

ROZHOVOR Z PROGRAMU: Pavel Gaszczyk

B r n o - Součástí zápasového programu byl v pátek i rozhovor s mládežnickým reprezentantem Pavlem Gaszczykem. Jeho přepis vám jako obvykle nabízíme i na webu.

V dnešním zápasovém bulletinu se vám opět představí zástupce ročníku 2005 a mládežnický reprezentant. Pavel Gaszczyk přišel do Brna letos v létě z Plzně, zatím na půlroční hostování. Navzdory tomu, že mu je teprve osmnáct let, už toho má za sebou poměrně dost. Více už prozradí následující rozhovor.

Pavle, jaké byly tvoje fotbalové začátky?
Začínal jsem v šesti letech doma ve Stříbře.

Byl fotbal jasnou volbou?
Ano, od nějakých tří let jsem si chodil kopat s tátou, takže odmalička jsem k tomu tíhnul. Kromě toho jsem ještě hrál nohejbal, takže obecně sporty, které se hrají nohama. Ale fotbal hrál prim.

A pak po tobě sáhla Plzeň, to bylo taky dané?
Vůbec jsem neváhal. Plzni jsem odmalička fandit, pamatuju si jako malý kluk její první titul. Bylo mi asi osm nebo devět let, chodil jsem v Plzni už do školy, protože oba rodiče tam pracovali. Viktorka se s nimi domluvila a šel jsem tam. Jak jsem říkal, byl jsem velkým fanouškem, takže volba byla jasná, a když ta možnost přišla, byl jsem rád.

Od jaké doby jsi v Plzni přeskakoval mládežnické kategorie?
Tuším poprvé od U13, to jsem se začal posouvat na nějaké zápasy. Natrvalo jsem pak přešel do U16, potom přišel covid a to jsem se posunul do béčka, kde jsem už zůstal. V tom mi covid paradoxně pomohl, protože jsem byl jedním z hráčů, kteří měli smlouvu, a mohl jsem tím pádem trénovat.

Za áčko soutěžní start zatím nemáš, takže doposud největším zážitkem bude asi zápas s Barcelonou, při kterém jsi usedl na lavičku?
Jednoznačně. Dozvěděl jsem se to v den zápasu, kdy jsme hráli Youth League. Bylo mi řečeno, že půjdu na lavičku, tehdy jsme šli s Kronym, který nakonec jako střídající nastoupil. Zážitek to byl skvělý, už jen ta atmosféra, bylo vyprodáno, k tomu Barcelona. Pěkné vzpomínky. Odehrál jsem i nějaké přípravné zápasy, i to byla skvělá zkušenost. Mohl jsem si zahrát s klukama z áčka, hodně mi to dalo.

Nyní se tedy posouváš mimo Plzeň, do druhé ligy. Jak zatím tento krok hodnotíš?
Z individuálního hlediska jsem spíš spokojený. Bral jsem to tak, že se můžu posunout o krok dál, protože třetí ligu jsem hrál docela dlouho. Pak se ozval pan Psotka, událo se to hrozně rychle. Zůstal jsem tu a chci sbírat zkušenosti.

Zatím máš na kontě sedm zápasů, dva další v poháru, jako bonus gól a nahrávka. Jaká role ti sedí nejvíc, střed zálohy?
Vždycky jsem byl zvyklý hrát spíš ze středu, ale nevadí mi ani krajové pozice, obrana nebo záloha. Každopádně moje role jsou spíš ofenzivnější, to mi sedí víc.

Nastupuješ po boku mladíků i zkušených hráčů, jako je Řezníček nebo Potočný. Je to pro rozvoj kariéry důležité?
Je to fajn, můžu od nich hodně pochytit. Jsou to hráči, co mají stovky ligových startů, spoustu zkušeností, o které se dělí, pomáhají a radí nám. Zrovna Potoka znám ještě z Plzně, ten se mi snaží hodně pomáhat.

Navzdory nízkému věku jsi do neznámého prostředí nešel, kromě zmíněného Romana Potočného jsi znal dost dalších hráčů, že?
Pepu Koželuha, Kronyho, Pachliho, pak samozřejmě mladší kluky z reprezentace.

Když už jsme nakousli reprezentaci, v neděli odjíždíte na sraz a první fázi kvalifikace. Už se těšíš?
Snažím se mít v hlavě především ligu, ale samozřejmě je to z hlediska reprezentace vrchol podzimu a akce, na kterou se chystáme rok a půl. Těším se moc. Hrajeme doma, věřím, že dojdou lidi a že to zvládneme.

Dál postupují dva týmy, jak vidíš rozložení sil?
S ohledem na nasazení do další fáze a na to, že jsme asi papíroví favorité, by bylo pro nás nejlepší postoupit z prvního místa. Tu roli chceme potvrdit. Rumunsko má dost kluků z Itálie, budou nepříjemní. Finsko je nevyzpytatelné a San Marino bude asi outsiderem, ale podcenit se nedá nic.

Piluje s vámi trenér Holoubek hodně i taktické věci třeba u videa?
Hodně se tomu věnujeme. I na mentální stránku hodně dá. I proto poslední srazy moc neměnil nominaci, jezdíme ti samí, abychom utvořili dobrou partu. Známe se dlouho, někteří tam jsme už od U15. Třeba zbylí kluci z Brna začali jezdit o něco později, ale už taky mají svou pozici. Hamzič je dokonce asistentem kapitána.

Teď je to asi bezpředmětná otázka, ale pokud jedete mimo ČR, stíháte poznat i místa, kde hrajete?
Pokud je čas, tak ano. Naposledy v Hasseltu jsme měli možnost město poznat, bylo nádherné, plné krásných památek. Je to výhoda, když jedeme někam do zahraničí, můžeme poznat něco nového.

Kromě áčka a reprezentace hráváš někdy i za béčko. Není to už někdy až extrémně náročné? Volných dnů vlastně mnoho nemáš.
Někdy ano, ale zase to dělám proto, že mě to baví a mám to rád. Jsem rád za každý zápas. Je samozřejmě někdy těžké to skloubit třeba se školou, ale nějak to zvládám.

V jaké fázi studia jsi?
V posledním maturitním ročníku. V Plzni jsem si to nakonec domluvil dálkově, takže se jednou za čas naučím, jedu tam, případně něco zvládneme i online.

Máš mimo fotbal a školu nějaký koníček?
Tím, že jsem tady, se rád potkám s kamarády, které v Plzni mám a moc času na ně teď nemám. Takže jsem rád, když se můžeme někde potkat, vidět se, zajít na kafe, nebo si alespoň zavolat.

Jestli se nemýlím, máš i bratra?
Ano, je mladší, hraje v Plzni za dorost. Když tu v létě Plzeň hrála, byl jsem se na oba zápasy podívat, spoustu lidí jsem tam samozřejmě ještě znal, včetně trenérů.

Když nám los MOL Cupu původně určil Plzeň, jaká byla tvoje reakce?
Popravdě mě to ani nenapadlo, že by se to mohlo stát. Byl jsem rád, byl by to asi zajímavý zápas, nakonec to dopadlo jinak.

Osud vám nakonec dal do cesty Opavu, a k tomu bohužel zdravotní problémy. Tebe ale postihly spíše lehce, ne?
Měl jsem štěstí, chytl jsem to den před Vyškovem a v pondělí jsem se už vrátil, dal jsem se do kupy. Přišel jsem nakonec o jeden zápas, což v porovnání s některými ostatními není tak hrozné. Bohužel se to na nás podepsalo, prohráli jsme tři zápasy o gól, takže teď chceme vyhrát. Pomalu se dáváme dohromady, je nás už zase víc, hráči se uzdravují a nabírají síly. Cítíme se zkrátka líp, snad to bude znát.

Míval jsi v dětství nějaký vzor?
Tím, že hraju střed zálohy, je to na mé pozici určitě Kevin de Bruyne. Už odmalička jsem si ho všímal, ještě když hrál ve Wolfsburgu. A teď v City potvrzuje, jak je skvělý.

A co Horvi?
Taky mi hodně dal, už jen tím, že mě trénoval jako asistent, hodně mi pomáhal. I když už nehraje, v noze to pořád má. A co byl schopen v dnešním fyzickém fotbale technicky uhrát, to je neuvěřitelné.

Poslední otázka, jak to máš s bydlením?
Převzal jsem byt po Martinu Tomlovi, který odešel do Chrudimi. Je to kousek od Mendláku, kousek od bytu nastoupím na šestku a dojedu až skoro ke stadionu. Řidičák jsem si totiž zatím nestihl udělat, i když jsem v Plzni začal.

Díky za rozhovor!

další články

Program týmů Zbrojovky v týdnu od 4. do 10. března
Ostatní
04.03.2024 | Martin Lísal

Program týmů Zbrojovky v týdnu od 4. do 10. března

B r n o - Fotbalové jaro nabírá tempo. Po áčku a dorostu se do ligových bojů v tomto týdnu pustí...
U17: Také
Mládež
02.03.2024 | Martin Lísal

U17: Také "sedmnáctka" vítězně

B r n o - Také dorostenci kategorie U17 vstoupili do jarní části vítězně. Na výhru se ale oproti...
VIDEO: Je to zklamání, hodnotí remízu Koželuh
A-tým
02.03.2024 | Martin Lísal

VIDEO: Je to zklamání, hodnotí remízu Koželuh

P r a h a - V poháru se trefil už na podzim, dnes se obránce Josef Koželuh dočkal premiérového...