ROZHOVOR Z PROGRAMU: Jan Pázler

B r n o - V zápasovém bulletinu pro utkání s Vítkovicemi jste si mohli přečíst i původní rozhovor s čerstvou posilou - útočníkem Janem Pázlerem. Jeho přepis vám nyní nabízíme na webu.

Na začátku týdne přišel do Brna další nový hráč – dvojnásobný nejlepší střelec druhé ligy Jan Pázler. Dorazil na hostování s opcí z ligového Liberce a už v pondělí s týmem trénoval. Při čtení těchto řádků už nejspíš víte, zda se probojoval do zápasové nominace či základní sestavy, čekání na výkop vám pak ukrátí rozhovor s novou posilou. Osmadvacetiletý útočník má totiž za sebou poměrně pestrou kariéru.

Honzo, v kolika letech a kde jsi začínal s fotbalem?
Organizovaně jsem začal hrát v šesti letech v Náchodě, odkud jsem po třech letech přešel do Slavie.

Prý byl o tebe už v tomto věku zájem z vícero klubů, je to tak?
Dával jsem už tehdy docela dost gólů, takže nějaký zájem byl. Odmalička jsem hrával v útoku.

A jak šla tvoje kariéra dál?
Ve Slavii jsem vydržel docela dlouho, až do prvního mužstva a prvního ligového startu. Nastoupil jsem v Mladé Boleslavi. Slavii se tehdy moc nedařilo a prohráli jsme, ale pořád to byl první ligový start, vzpomínám na to hodně rád.

Pak přišla Dukla, že?
A s ní první gól, kdy jsem proti Českým Budějovicím jako střídající hráč dorážel míč. Předtím jsme postoupili do první ligy, což se mi povedlo vlastně dvakrát, ještě pak v Hradci Králové.

Kromě těchto týmů jsi hrával ještě za Jablonec nebo Znojmo, naposledy za Liberec. Na které období v kariéře vzpomínáš nejraději?
Nejspíš na Hradec Králové. Dařilo se týmu, hráli jsme nahoře, jednou postoupili do ligy. A osobně se mi taky dařilo, střelecky i herně.

Dvakrát jsi byl nejlepším střelcem soutěže. Dát za dvě sezóny 38 branek, to je i ve druhé lize kumšt. Máš na góly nějaký konkrétní recept?
Není to tak, že bych byl specialista na nějakou konkrétní situaci. Dorážky jsou povinností útočníka, takže se vždycky snažím, abych měl k míči blízko, ale góly jsem dával i z větší dálky, hlavou, z přímých kopů. A moje síla je asi ve výběru místa.

Mrzí hodně, že jste s Hradcem vydrželi mezi elitou po návratu jen rok? V půlce sezóny tomu nic nenasvědčovalo.
Byla to velká škoda. Po podzimu by to nikdo nehádal, byli jsme v super postavení, ale jaro nám vůbec nevyšlo. Nevyhrávali jsme zápasy, které jsme vyhrát měli, a při tříbodovém systému jdete dolů hrozně rychle.

To bohužel známe i my v Brně ze sestupové sezóny. A co angažmá v Liberci, jak jej hodnotíš?
Nějakou šanci jsem dostal, ale bohužel jsem nedával tolik gólů, kolik by bylo potřeba. Nevyšlo to, i takový je fotbal.

Jak se upekl tvůj příchod do Brna?
Minulý týden mi volal pan Požár, že je tu možnost jít na hostování do Brna. Za zájem jsem byl rád, poté mi volal i trenér Šustr a přes víkend jsme se domluvili. Tak jsem tady (úsměv).

Znal jsi někoho ze současného kádru z minulých působišť?
Přemýšlel jsem nad tím a osobně jsem nehrál s nikým. Adama Fouska znám z doby, kdy jsem hrával za Hradec a on nedaleko v Pardubicích. Šimona Šumberu, to je stejný ročník a hráli jsme proti sobě v mládeži. Reference jsem čerpal od Radka Buchty, se kterým jsem hrál ve Znojmě a vím, že tu trénuje prcky. Ptal jsem se ho, co a jak.

A když se řekne Zbrojovka a Brno, co se ti vybaví?
Zaregistroval jsem samozřejmě baráž, je škoda, že to nevyšlo, Zbrojovka byla gól od ligy. Nějaké vědomí o klubu i o městě mám. Proti Zbrojovce jsem tu hrál naposledy asi v roce 2016, tehdy vyrovnával Pláša v závěru a skončilo to 1:1. Odveta v Hradci pak 0:0. Město samotné je velké a pěkné a věřím, že si zaslouží ligu.

Druhou ligu dobře znáš, její specifika, kouzlo i záludnosti. Jaké si po přestupu dáváš cíle?
Je to těžká soutěž, prohrát i vyhrát můžete absolutně s každým. Osobně na ni vzpomínám dobře, protože se mi v ní střelecky dařilo. Dával jsem góly a rád bych na to navázal i tady. Začátek soutěže nám nevyšel, ale to není nic, co by se nedalo zlomit. Cíl mám tedy jasný, pomoci týmu tím, co je mi vlastní, tedy především góly. Tak, abychom se rvali o první místo.

Pokud statistiky nelžou, máš na kontě v této soutěži 49 branek, je to tak?
Přesně to spočítané nemám, ale asi to sedí. Je mi jasné, že vedení góly očekává a fanoušci také. Snad jim udělám radost. Moje pozice je útok, případně podhrot, ale uvidíme, jak to trenér poskládá a na kolik útočníků třeba budeme hrát. Mám zatím za sebou jediný trénink.

Jaký byl?
Klasický rozjíždějící po víkendu, nic atypického. Byl pěkně v tempu, pestrý. Každý trénink je pro mě důležitý na seznámení se spoluhráči a specifiky hry. Je to docela hektické, ještě v pátek jsem trénoval v Liberci, o víkendu se to už řešilo, takže jsem nehrál ani za áčko, ani za béčko. V neděli jsem dojel vlakem do Brna a v pondělí se už hlásil tady.

Řešil jsi už bydlení?
Zatím nebyl prostor, ale něco malého si najdu. Budu tu s přítelkyní, která je také z Náchoda, kde mám trvalé bydliště.

To na dojíždění asi úplně není, to je pravda.
V neděli jsem to absolvoval. Dojel jsem s přestupem v Chocni za dvě a půl hodiny, to bylo v pohodě. Rozhodně mnohem rychlejší, než autem. Na každodenní cestování to ale opravdu není, takže byt je nutnost. Jeden mám i v Liberci, takže tohle všechno teď budu řešit.

Z Náchoda pochází i trenér Václav Kotal, znáte se?
Jasně, známe se. Byl jsem s ním i chvíli v Jablonci.

Jaké máš koníčky a záliby?
Obecně hlavně rád sportuju. Volný čas se snažím trávit s přítelkyní, nic neobvyklého. Kino, procházky.

Díky za rozhovor!