ROZHOVOR Z PROGRAMU: Jakub Přichystal

ROZHOVOR Z PROGRAMU: Jakub Přichystal

B r n o - V zápasovém bulletinu pro utkání s Hradcem jste si mohli přečíst rozhovor s ofenzivním hráčem Jakubem Přichystalem. Jeho přepis vám nyní jako obvykle nabízíme na webu!

Třiadvacetiletý Jakub Přichystal přišel do Zbrojovky v dorosteneckých letech, až na několik hostování zde strávil celou dosavadní kariéru. Po návratu z hostování v Líšni zatím naskočil do osmi zápasů, nyní vyhlíží ten nejdůležitější – úterní bitvu s Hradcem! Ještě předtím nám o sobě něco prozradí v následujícím rozhovoru.

Kubo, v kolika letech a kde jsi začínal s fotbalem?
Začínal jsem v šesti letech ve Spartě Brno. Zhruba po roce jsme se z rodných Žabčic přestěhovali na Vinohrady, ale brácha hrával ve Spartě Brno a tak mě tam taťka přivedl taky.

A kdy jsi se dostal do Zbrojovky?
V sedmnácti letech, nejprve na střídavý start a potom už nastálo.

V mládeži jsi vytvořil údernou dvojici s Davidem Štrombachem, jak na tyhle roky vzpomínáš?
Dávali jsme hodně gólů v dorostu i potom v juniorce, dařilo se nám. Hlavně první sezóně v devatenáctce byla dobrá, skončili jsme pod trenérem Wagnerem třetí. To bylo s ročníkem 94, v bráně byl Pavel Halouska, hrál s námi Kuba Šural. S Davidem jsme dohromady dali přes 40 gólů, v juniorce pak přes 30. Rozuměli jsme si.

Mimo Zbrojovku jsi párkrát hostoval – v Opavě, ve Frýdku-Místku a naposledy v Líšni. To poslední asi ve vzpomínkách řadíš nejvýš, že?
Byl jsem ještě chvíli ve Vyškově, ale tam jsem si utrhl meniskus a moc toho nenahrál. Nejvýš řadím asi opravdu tu Líšeň, kde se mi celkem dařilo, drželo zdraví, hrával jsem stabilně a byl platný pro tým. To byl asi největší přínos.

A co Frýdek-Místek? Boj o záchranu ve druhé lize pod koučem Pulpitem, zkušenost nesporně zajímavá. Byť dle počtu odehraných zápasů asi ne úplně pozitivní.
Nebylo to jednoduché, nevydařilo se mi to. Příprava byla dobrá, ve třech zápasech jsem dal pět gólů, ale pak přišlo zranění. Sám jsem nevěděl, co to je, ani doktoři si nebyli jistí, nakonec šlo o trhlinu ve svalu. Bolelo to, nedalo se s tím moc trénovat, nebyl jsme stoprocentní a pak je to těžké. Navíc u trenéra Pulpita to je tak, že když jednou dostaneš šanci a vypadneš, málokdy přijde další.

Navíc druhá liga je hodně tvrdá a pro hráče po zranění to je asi ještě náročnější.
Je pravda, že na tohle jsem byl připravený a trochu s tím počítal. Věděl jsem, do čeho jdu a co ta soutěž obnáší, protože jsem ji hrál už s Opavou. A nezaskočilo mě to tím pádem ani letos.

Co říkáš na výsledky Líšně, které se po tvém odchodu už tolik nevede?
Měli problémy se zraněním, do toho přišlo pár zápasů, kdy se vedlo třeba 2:0 a neudrželo se to. To vzalo klukům sebevědomí, přišly další zbytečné ztráty. Pořád jsou ale ve hře.

A co vy? Čistě matematicky je jaro rozhodně vydařenější než podzim, dotáhli jste ztrátu na barážové příčky, pak ale přišla prohra ve Varnsdorfu. Jak zatím jaro hodnotíš?
Bodově je to určitě lepší, co se dívám na tabulku, sbíráme jich víc. Pořád ale máme ztráty, které bychom mít neměli.

A z osobního hlediska? Hned na startu přišla poměrně přísná červená karta.
Bohužel, taky si to myslím, ale už to neovlivním. Trochu mě to zabrzdilo.

Ale pak jsi se do sestavy vrátil. Někdy v základu, někdy jako střídající. Trenér Šustr se netají tím, že o nominaci rozhoduje dle aktuální výkonnosti třeba až v den utkání, vyhovuje vám to?
Je to pro nás motivující, makáme do posledního dne a ukazujeme, co v nás je, protože každý má šanci se do sestavy dostat. Musíme jen ukázat, že si nominaci a případně základní sestavu zasloužíme.

Je před vámi zápas s Hradcem, jak se v kabině těšíte?
Je to zápas jara, půjde o hodně a my musíme vyhrát, karty jsou rozdané jasně. Věřím, že dojde hodně lidí a bude dobrá atmosféra. Všichni známí vědí, o co jde a jak je ten zápas důležitý. Je to vrchol půlsezóny a musíme se na něj dobře připravit.

Máš mimo fotbal nějaké další koníčky? Jak trávíš volný čas?
Aktuálně hlavně rodina, přítelkyně. Nějaké výlety, odpočinek, relaxace, zkrátka na co je čas.

Tvoji spoluhráči se shodují, že v kabině aktuálně vládne dobrá pohoda, můžeš to potvrdit? A s kým si rozumíš nejvíc?
Není to klišé, atmosféra je teď opravdu výborná. Známe se tak nějak všichni a parta drží pohromadě, staří i mladí. My s Pavlem Halouskou, Honza Sedlák z ročníku 94 a Kuba Šural z ročníku 96 se známe nejdéle, protože jsme spolu hrávali v mládeži. Jsme už tak trochu střední generace, brány a pomůcky ale ještě pořád nosíme (smích). A na pokoji bývám s Flodřisem.

Jak to vlastně teď máš s bydlením?
Dlouho jsem bydlel na Vinohradech, teď jsme s přítelkyní v Králově Poli. Mám to kousek na stadion, ale paradoxně po přestěhování z Vinohrad jsem šel do Líšně a musel zase dojíždět (smích). Teď je to ideální, můžu zajet autobusem, autem i zajít pěšky, když je čas.

Díky za rozhovor a ať se daří!

další články

Vítězný návrat do ligy! Hladíkova premiérová soutěžní trefa rozhodla o třech bodech
28.05.2020 | Daniel Kinc

Vítězný návrat do ligy! Hladíkova premiérová soutěžní...

B R N O - Důležitý vítězný vstup zpět do druholigového kolotoče po dlouhé pauze mají za sebou...
PREVIEW: Na druhý pokus do Ústí! Zbrojovku čeká restart jara
A-tým
27.05.2020 | Martin Lísal

PREVIEW: Na druhý pokus do Ústí! Zbrojovku čeká...

B r n o - V březnu jsme se na sever nakonec nevydali, teď už to snad konečně vyjde! Z 18. kola...
Dreksa o jarní dohrávce: Bude to náročné, ale pro všechny stejné
A-tým
27.05.2020 | Martin Lísal

Dreksa o jarní dohrávce: Bude to náročné, ale pro...

B r n o - Stoper Pavel Dreksa si odbyl ostrou premiéru v březnu proti Sokolovu, na další duel ovšem...