ROZHOVOR Z PROGRAMU: Daniel Fila
B r n o - Součástí zápasovéhu bulletinu pro utkání s Plzní byl i rozhovor s osmnáctiletým útočníkem Danielem Filou. Jeho přepis vám tradičně nabízíme i na webu.
Na soupisce Zbrojovky patří k nejmladším, přesto už stihl nasbírat osm ligových startů a byl v nich často poměrně hodně vidět. Osmnáctiletý útočník Daniel Fila se vám dnes obšírněji představí v rozhovoru pro zápasový bulletin.
Dane, jaké byly tvoje fotbalové začátky?
Začínal jsem ve čtyřech letech v Otnicích. Do Zbrojovky jsem pak přišel v žácích z Újezdu u Brna, kde bydlíme.
Pod jakým trenérem jsi v mládeži Zbrojovky začínal? A které další jsi zažil?
Mým prvním trenérem byl pan Janás, který mě přivedl jak do Zbrojovky, tak do akademie, takže má na tom velký podíl. Dále to byl třeba pan Vorlický se kterým jsem v kontaktu dodnes, posledním v mládeži pak Tomáš Polách. Krátce jsem zažil Pavla Šustra, hrál jsem pod ním, než přešel předloni k áčku.
Hrával jsi vždycky vepředu?
Za pana Vorlického jsem v týmu U15 hrál dokonce i stopera, chvilku jsem byl v záloze. Ale při různých okolnostech jsem se pomalu posouval dopředu, až jsem skončil v útoku. A s ohledem na výšku a postavu jsem postupem času v útoku zůstával.
Z dorostu jsi v této sezóně přešel rovnou k mužům, jak velký skok to byl?
Velký, hlavně co se týče rychlosti, agresivity, vše je pochopitelně na jiné úrovni. Pořád se s tím samozřejmě vyrovnávám. Začátky byly těžké, ten přechod byl docela rychlý, zvykal jsem si. Teď už to tak neberu a chci hlavně hrát, sbírat zkušenosti a nadále se zlepšovat.
Tvoříte s dalšími mladými hráči samostatnou jednotku, nebo se snažíte komunikovat s každým, i se staršími hráči?
Mladých nás je tu víc, se všemi povinnostmi, co k tomu patří, jako je nošení míčů a podobně. Je pochopitelné, že nejlépe si rozumíme mezi sebou, ale pobavím se s každým. Hodně třeba s útočníky, ale i se staršími kluky, třeba i s Dreksičem, který mi dost pomáha. Pomohlo mi v tom i soustředění na Maltě, kde jsme byli týden pohromadě. Ze začátku jsem spíš mlčel, teď jsem sice pořád spíš tišší typ, ale už se nebojím na něco zeptat (smích). Kabina je v tomto ohledu super a funguje.
Řada mládežnických talentů je už dlouho bez fotbalu, vnímáš jako zásah osudu, že v této době můžeš s prvním mužstvem být?
Nedávno jsme se o tom bavili s dalšími mladými hráči, že máme v tomto velké štěstí. Že můžeme vůbec trénovat a hrát. Spousta kluků je rok v podstatě bez zápasů a s omezenými možnostmi tréninku, to je v tomto věku velká komplikace. My můžeme hrát první ligu.
Jak zatím hodnotíš svoje účinkování v nejvyšší soutěži? Jak se ti daří vyrovnávat se s nepřízní osudu v závěru zápasů?
Asi ty momenty přitahuju. Přijdu a něco se stane, je to už někdy trochu frustrující. Rád bych, jako každý mladý útočník, co nejdříve vstřelil první gól a pořád se to nedaří vinou nějakých maličkostí, které se otáčejí proti nám. Přitom proti Zlínu třeba mě protihráč zatahal za dres, já jsem padal a moc nevím, co jsem mohl udělat jinak, nakonec z toho byl můj faul. Ale snažím se to hodit za hlavu a v dalším utkání se vždy snažit naplno, abych týmu pomohl.
Alespoň s Opavou to ale vyšlo a na druhé brance jsi měl velký podíl, že?
Tam protihráč čekal, že půjdu do souboje, já jsem uhnul a on spadl. Asi chtěl, aby z toho byl faul, ale naštěstí se nepísklo a byl z toho druhý uklidňující gól.
Radí ti zkušenější spoluhráči, jak se na hřišti v daných situacích chovat?
Ano, a rád toho využívám. Snažím se brát si všechno k srdci, protože kluci a hlavně trenéři jsou vesměs zkušenější, mají za sebou řadu zápasů v různých soutěžích, mají mi co poradit. Snažím se to všechno vstřebat a využít.
Tvůj starší bratr se naším klubem taky mihnul, že?
Ve Zbrojovce byl tehdy snad na zkoušce, už před pár lety, hrál tu jeden zápas. Teď je aktuálně v Rosicích.
Co říkáš na aktuální situaci v tabulce?
Mrzí nás body, které jsme mohli mít a o které jsme v závěru zápasů přišli. Výkony jsou třeba docela dobré, ale nebodujeme a je potřeba co nejdříve odskočit. Nejbližší zápasy budou hodně těžké, ale právě na Plzeň se moc těším. Je to můj asi vůbec první zápas proti týmu z absolutní špičky. Moc bych si přál, abychom v něm uspěli.
Máš mimo fotbal nějaké další koníčky a zájmy?
Hrával jsem do nějakých třinácti let házenou, obecně mám rád různé sporty. Teď se toho bohužel moc provozovat nedá, takže se zabavím ve volném čase všelijak. Pořád studuju, takže sem patří určitě škola, rád doma pomůžu rodičům s prací, podívám se na nějaký film.
Díky za rozhovor!
