ROZHOVOR Z PROGRAMU: Adam Kronus
B r n o - Součástí včerejšího zápasového programu byl i rozhovor s jednou z nových tváří - Adamem Kronusem. Přepis rozhovoru vám nyní nabízíme i na webu.
Pro rozhovor do prvního dnešního bulletinu jsme vybrali dalšího z letních nováčků. Jednadvacetiletý ofenzivní hráč Adam Kronus má navzdory nízkému věku za sebou spoustu zajímavých zápasů – včetně utkání Ligy mistrů. Rozhodně tak bylo o čem hovořit!
Adame, jaké byly tvoje fotbalové začátky?
Na první trénink jsem šel ve čtyřech letech na Kladně, kde jsem se narodil. A hrál jsem tu až do konce základní školy, kdy jsem přestoupil do Plzně.
Byla Plzeň velkým lákadlem?
Tím, že jsem Plzni odmalička fandil, jsem byl rozhodnutý okamžitě. Měl jsem několik možností, kam jít, ale neváhal jsem. Jako malý jsem se díval na zápasy Plzně, zrovna tou dobou hrála Ligu mistrů proti Realu či AS Řím. Proti Realu jsem podával balóny, to jsou moje první zážitky z Plzně (úsměv).
Asi tě tehdy těžko napadlo, že za pár let budou jiní kluci podávat balóny tobě.
Bylo to docela rychlé. První rok jsem byl posunutý do devatenáctky, pak jsem kvůli problémem s kolenem rok nehrál, pak byl covid. Ale potom si mě trenér Bílek vytáhl do áčka, trénoval jsem s nimi a přišel poměrně rychle první ligový start a Liga mistrů. Ten den si pamatuju pořád, byl jsem na Lize mistryň na Slavii, ráno jsem spal a po probuzení vidím tři nepřijaté hovory od trenéra. Říkal mi, že mě potřebují, abych jel hned do Plzně si sbalit věci. Ale pak ani nebyl čas nad tím přemýšlet. Bylo to hezké, rozhovory a atmosféra kolem toho, ale trenéři i agent mě uzemnili, abych nebyl úplně na hrušce. Jsem pořád mladý a věřím, že tohle nebyl konec (úsměv).
A že to vyšlo zrovna na Barcelonu, to byl bonus navíc?
Rozhodně, ale bral bych to stejně, kdybych hrál třeba proti Interu. Důležité bylo i to, že jsem hrál v Plzni před vyprodanou arénou, což je v klubu, kterému jsem odmala fandil, taky krásný pocit. Nemám přímo oblíbený klub, ale na Barcelonu s Messim jsem se díval rád, stejně jako na City, na Liverpool. Krásně to tak vyšlo, i když s Messim jsem se o rok minul. Stejně jako s Ronaldem, který opustil Real předtím, než jsem na utkání v Plzni podával balóny (úsměv).
Dojížděl jsi z Kladna, nebo to byl přesun se vším všudy?
Začal jsem chodit na sportovní gymnázium, takže jsem byl na intru. První rok přímo na stadionu, kde se dobudovaly byty v jedné z věží, potom už na školním intru.
V loňské sezóně přišel další přesun, do Táborska. Pomohl ti v kariéře?
Hodně jsem se otrkal. Minulou sezónu jsem i díky náročnému programu Plzně nakoukl do áčka, shodou okolností jsem jel do Brna, kde se tehdy kousek od města trénovalo po návratu z Interu. Ve Zlíně jsem nastoupil k prvnímu ligovému startu a hned pak i do Ligy mistrů, dál jsem pak chodil s áčkem na lavici a jel i na soustředění. Ve Španělsku mi pak bylo řečeno, že mi zkusí něco najít, a šel jsem do Tábora. Vyšla mi příprava, pak jsem měl trochu gólový půst, ale góly jsem aspoň chystal. A na konci sezóny mi jich tam přece jen pár spadlo.
V Brně zatím góly také chystáš, sedí ti ta role?
Beru to tak. Vpředu je Kuba Řezníček, který si ty situace umí najít, takže budu rád, pokud mu pár gólů nachystám a vyhrajeme, jako to bylo teď v neděli. Gól je hezký, ale když přihraju, je to cennější. I trenér po mě chce, abych šance připravoval, takže když nachystám pět gólů Kubovi, budu stejně rád, jako kdybych je dal (úsměv).
A nahrávat zrovna Kubovi je asi radost, že? Viz nedělní gól.
Je pravda, že ze začátku jsem centroval párkrát na přední tyč, propadlo to, pak jsme si na hřišti k tomu s Kubou něco řekli a už jsem věděl, že to budu dávat na penaltu. Už v Rosicích s Banskou Bystricou mu to jednou takhle vykopávali z brány, to jsem mu po zápase říkal, že v lize to vyjde. A vyšlo. Věřil jsem, že tam bude, ze záznamu jsem se na to pak díval, jak si to krásně našel, schoval se za obránce.
A co druhý gól? I na něm máš nezanedbatelný podíl.
Vyšlo to ideálně. Trenéři chtějí, aby obránci chodili takhle do tandemů, takže jsem věděl, že tam Novas jde. Počkal jsem si, už jsem si myslel, že je to prováhané, ale vytvořila se tam mezera a vyšlo to. Novas výborně nacentroval, skvělý gól.
Jaké bylo sledovat konec zápasu z lavičky?
Složité (úsměv). Někdy toho člověk má plné zuby po půlhodině, jako krajní hráč mám hodně sprintů, ale druhý poločas jsem se cítil dobře. Šli tam pak noví kluci, na střídačce to byly mnohem větší nervy. Přišlo mi, jak kdybych tam seděl hodinu (úsměv).
Jak se po utkání poslouchala chvála od trenéra? Zaznělo také to, že v prvním utkání jsi byl trochu limitovaný zraněním.
Vždycky to potěší. Ten první zápas jsem dostal kolenem do zad, mám tam bouli. Přes týden jsem to dal dohromady a v neděli to bylo v pohodě, ale mrzelo mě, že proti Vlašimi nemůžu ukázat víc, nebylo to z mojí strany optimální. Jsem rád, že jsem to mohl napravit.
Teď váš čeká Dukla, ale nemáš už v hlavě tak trochu i Táborsko, kde jsi působil?
Je to jasné. Mám tam kamarády, ne že bychom si psali, ale o tom utkání vím, rodiče tam pojedou, bude to speciální zápas a těším se na něj. Teď mám v hlavě ale především Duklu, na kterou se chystáme a chceme uspět.
Co jsi v neděli říkal na fanoušky? Vypadalo to, že první gól slavíš i s nimi.
Byli skvělí, jsem nadšený. Hrál jsem navíc první poločas pod nimi, takže když jsme dali gól, šel jsem si to užít i s nimi (úsměv). Povzbuzovali, i když náš výkon nebyl optimální, za to jim musíme poděkovat. Doufám, že jsme jim aspoň trošku udělali radost výhrou.
Když se oprostíme od fotbalu, jak to budeš mít se zázemím? Už sis v Brně něco našel?
Zatím hledám, chodím na prohlídky, asi jsem moc vybíravý (úsměv). Jinak rodinu a přítelkyni mám na Kladně, kam se snažím ve volných chvílích dojíždět. Přítelkyně dělá na Kladně atletiku, takže toho společného času tolik nemáme, ale snažíme se navzájem povzbuzovat, když to jde.
Máš mimo fotbal nějaký další koníček?
Nejvíce času trávím s přítelkyní, což je dáno tím, že oba sportujeme na vrcholové úrovni. Jak už jsem říkal, když mám volno, snažím se být s ní, jezdíme na výlety nebo na závody. Teď na Duklu nejspíš taky přijede, i do Tábora. Občas pak hraju s kamarády PlayStation, podívám se na seriál, regeneruju a odpočívám.
Díky za rozhovor a ať se daří!
