ROZHOVOR: Milan Lutonský na konci přípravy
B r n o - Je mu sice teprve čtyřiadvacet let, přesto je Milan Lutonský aktuálně služebně nejstarším hráčem brněnského klubu. Jako jediný zažil druholigovou sezonu 2011/12. Odchovanec Zbrojovky se nyní pilně chystá na nový ročník a věří v rychlý návrat mezi elitu.
Lutonský, který má navzdory nízkému věku na kontě už 140 prvoligových startů, naskočil v letní přípravě do čtyř duelů. V tom posledním proti Vyškovu skóroval, předtím přispěl asistencí k remíze se Skalicou.
Z posledních dvou zápasů máš gól a asistenci, jak moc je to důležité pro tvoje herní sebevědomí před startem ligy?
Faktem je, že výkony jednotlivců jsou ovlivněny tím, jaká mají hráči čísla. Na tom jsem chtěl zapracovat, abych ta čísla měl a týmu tak pomohl. Od krajních záložníků se to očekává; ať už nahrávkami, nebo gólem. Su za to rád a hlavně doufám, že pokud v sezoně nastoupím, bude to takto pokračovat a budu přínosem.
Gól proti Vyškovu jsi dal pohotovou ranou pravačkou, jak jsi celou situaci viděl?
Bylo to hodně rychlé, nijak zvlášť jsem to nepromýšlel. Viděl jsem, že je ve vzduchu odražený míč, a soustředil se jen na to, abych u něj byl včas a stlačil tu střelu pravou nohou dolů. To se naštěstí povedlo a byl z toho gól.
Ten přinesl uklidnění, ale první poločas se mužstvu příliš nevydařil. Nebyli jste o pauze trochu nervózní z bezgólového stavu?
Na lavičce to nebylo nic příjemného, když vidíte, že se spoluhráčům tolik nedaří dělat to, co chceme. A nedokážeme si vytvořit šance, i když papírově jsme měli být lepším týmem. Z toho pohledu to příjemné nebylo. Ale když jsem šel na hřiště, měl jsem v hlavě jen to, že chci týmu pomoci. Chtěli jsme dělat to, co po nás chce trenér a jak chceme hrát v lize. To se nám snad dařilo, druhý gól situaci uklidnil. Ostatní hráči si pak taky věřili víc a byly z toho další šance, které jsme už bohužel neproměnili.
V přípravě jsi nastupoval na levém kraji zálohy, což je tvůj hlavní post. Předpokládám, že to kvituješ s povděkem?
Je to můj post odmalička, takže jsem tam spokojený. Na beku jsem nastupoval jako alternativa a je jasné, že u mě byl do obrany výškový deficit. I taktické věci člověk nemá odmalička tak zažité, někdy ho to táhne třeba víc dopředu, než by bylo potřeba. Teď máme tento post vyřešený a trenér se mnou počítá na levou zálohu. Věřím, že se bude dařit celému týmu, s tím ruku v ruce půjdou i výkony jednotlivců.
Jak jakožto pamětník vzpomínáš na zatím poslední druholigovou sezonu šest let zpátky?
Paradoxně docela rád, protože to byla moje první sezona u mužů. Přišel jsem do týmu na začátku jara jako mladý hráč, bodů jsme měli málo a byli v horším středu tabulky. Já se ale hned chytil a hrál, mužstvu se navíc dařilo. Vyhráli jsme deset zápasů, prohráli jen s Jihlavou a vylétli tabulkou vzhůru. Byla to povedená půlsezona a nebylo by špatné mít teď naopak podobný podzim, to by byl dobrý základ. Druhou ligu si pamatuju jako těžkou soutěž a vím, že nesmíme nic podcenit. Pokud se chceme vrátit zpátky, a to chceme, musíme se na každý zápas dobře připravit a od začátku sbírat body.
Platí, že máš v kabině nadále i funkci pokladníka?
Zatím ano, i když jsem se už zamýšlel nad tím, že minulí pokladníci všichni v klubu skončili (smích). Ale zatím tu funkci stále mám.
Nabobtnala přes léto klubová kasa?
Něco přibylo, samozřejmě. Kluci navlékali kapitánské pásky, ještě se na všechny ani nedostalo. Před posledním zápasem došli dva, pásku dostal Bart a Štěpy v půli střídal, tak si ji nemohl převzít. Ale v sezoně nebo v zimě na to dojde, doženeme to (úsměv). Něco máme za góly, samozřejmě třeba na juniory jsme ohleduplní, co se týče částek. Víme, že na nějaké lepší smlouvy si ještě musejí počkat, takže je to o domluvě a nesázíme jim takové sumy, jako třeba Magymu (úsměv). Ale nemine to nikoho.
Na druhou stranu Lukáš Magera očekává narození dcery, což dle klubové tradice znamená příspěvek pro něj.
Něco vyinkasuje, na druhou stranu hodně dá, tak je to pro něj taková drobná náplast (smích). Ideálně by ještě mohl přijít nějaký ten hattrick.
Není to paradox, že navzdory odslouženým rokům a nastřádaným zápasům patříš v týmu pořád k těm mladším hráčům?
Je pravda, že už nemusím nosit pití a pomůcky. Když se děláme na dva týmy, su ještě pořád s těmi mladšími, ale je to už na hraně a pomalu se to překlápí (úsměv).
Co říkáš na právě uplynulé mistrovství světa? Odvážný tip na nejlepšího střelce Salaha, který dotáhne Egypt k bronzu, ti nakonec nevyšel.
To byl spíš takový hec, říkal jsem si, že by mohli překvapit. Podobně, jako když na minulém EURU Ronaldo táhl k Portugalce až ke zlatu. Tehdy jim hodně pomohl. Bylo ale znát, že kvalita soupeřů byla vysoká a Salah byl navíc zraněný a nehrál od začátku.
Díky za rozhovor a ať se daří!
