ROZHOVOR: Libor Soldán slaví 60. narozeniny!

B r n o - Čtyři roky? Ve fotbale dostatečně dlouhá doba na to, abyste někde zanechali pořádnou stopu. Pro Libora Soldána to platí stoprocentně, byl totiž důležitým článkem brněnské sestavy na počátku devadesátých let. A dnes je ten pravý čas zavzpomínat - populární "Malajský tygr" totiž slaví šedesáté narozeniny!

Libor Soldán pochází z Kunčiny na pomezí Čech a Moravy. Malá obec u Moravské Třebové ovšem historicky patří k Moravě, snad i proto Libor spojil většinu své kariéry s moravskými kluby. "Jen Považská Bystrica se z toho vymyká. Mělo to výhodu, že jsem to měl všude celkem blízko," usmívá se. "Pamatuju si, že jsem měl možnost jít na vojnu do Dukly, v tu dobu jsem to zamítl. A pak už opravdu byly nabídky vesměs z Moravy." Až tedy na jednu exotickou, ale o tom ještě bude řeč.

Vojnu každopádně Soldán strávil v Kroměříži. Pak hrál ve zmíněné Považské Bystrici či v Olomouci - a v roce 1990 už to bylo Brno. "Přišel jsem a hned jsme sestoupili. Od začátku jsme chytli špatnou sérii a už jsme se do toho nedostali. Pak dorazil trenér Dobiaš, ani on to už ale nezachránil, ale alespoň se začal dávat dohromady později úspěšný tým." Zbrojovka v ročníku 1990/91 vyhrála jen dvakrát - shodou okolností vždy s přispěním Libora Soldána. Proti Hradci skóroval jednou, proti Slavii dvakrát, celkem zapsal pět branek a paradoxně tak šlo o jeho nejlepší sezónu, co se týče individuálních statistik. "Ať jsem hrál útočníka, nebo pak obránce, těch gólů jsem dával za sezónu vždycky zhruba stejně," směje se. "Pět gólů bylo samozřejmě fajn, dá se říct, že z tohoto hlediska to byla dobrá sezóna. Navíc nůžky na Bohemce se staly gólem roku. Ale užil bych si to víc, kdybychom neskončili poslední."

Návrat do první ligy byl naštěstí rychlý. Soldán k němu přispěl jedenácti brankami. "Měli jsme dobře složený tým, tehdy už jsem se začal posouvat víc dozadu, do zálohy. Vpředu řádil René Pastorek a začínal René Wagner, výborně se doplňovali, pak tu byl Libor Zelníček, do ofenzivy jsme měli velkou sílu. Soutěží jsme prolétli, rok nato jsme se dostali do finále poháru a tím pádem do Poháru vítězů pohárů."

Ano, pohárové finále - to byl příjemný bonus k osmému místu Brňanů po návratu mezi elitu. "A hned jsme si zahráli proti Leverkusenu, což byl tehdy top klub, asi jeden z nejtěžších možných soupeřů. Ale pro lidi to bylo fajn, zase po letech poháry v Brně. Je škoda, že jsme venku neuhráli lepší výsledek, vybavuju si tyčku... Prohrát o gól, mělo by to doma větší náboj. Ale nebudeme si nic nalhávat, přehráli nás," zmiňuje Soldán pohárové bitvy. Po prohře 0:2 přišla pak domácí porážka 0:3 a pohárová cesta byla u konce. "Ale byla to pro nás skvělá a obrovská zkušenost. Za Bayer hrál Pavel Hapal, se kterým jsem se znal z Olomouce. Pamatuju si, jak jsem obdivoval zázemí, stadion a vše okolo, a on mi na to odpověděl, že to už je všechno staré, že to dosluhuje a už se staví nový stánek."

Soldán opustil Brno v roce 1994 s bilancí 80 zápasů v první lize a devět branek. K tomu přidal zmíněných jedenáct tref v lize druhé. "A jeden postup a sestup. Nějak jsem to přitahoval, mám v kariéře čtyři postupy a tři sestupy, jestli dobře počítám," loví z paměti borec, který po odchodu z Brna zakotvil v Uherském Hradišti a Starém Městě. "Na Brno vzpomínám rád, nedám na ty roky dopustit. I na druhou ligu chodila spousta lidí. Když jsem odcházel, bylo mi třicet, myslel jsem, že už jsem starý chlap. A nakonec jsem hrál první ligu ještě v osmatřiceti a z útoku jsem se posunul až do obrany."

Aktuálně už Soldán nikde nehraje, trénuje Ostrožskou Novou Ves. "Už podruhé, vrátil jsem se do klubu po pár letech. Ještě v Boršicích jsem si občas i zahrál, ale teď už tam nelezu, už by mi to bylo blbé. Ostatní by mohli být pomalu moji vnuci."

Fotbal je samozřejmě i nadále nedílnou součástí života dnešního oslavence. "Tréninky, zápasy, toho času je hodně, když se tomu chcete věnovat. Na jiné koníčky už tak moc prostoru není. Občas si s manželkou vyjedeme na kolech, zajdeme do přírody, někdy je potřeba odpočinout. A samozřejmě se na fotbal podívám i v televizi. Pokud hraje Brno, tak vždycky. Na Slovácko i chodím, pokud mi to program dovolí. Jinak sleduju reprezentaci, pohárové zápasy s našimi týmy. Ale že bych nějak sledoval celou ligu, to ne."

Na samotný závěr se ještě vrátíme ke zmíněné přezdívce "Malajský tygr" - ta se totiž zrodila taktéž v Brně. "Měl jsem už téměř domluvený přestup do Malajsie, bylo to skoro hotové, psalo se o tom. A díky vlasům, které jsem tehdy měl, si to lidi spojili se seriálem Sandokan, který byl tehdy populární," prozrazuje Soldán. Srovnání s populárním Kabirem Bedim by asi tehdy vadilo málokomu. "Jasně, nijak mě to neuráželo, pak jsem na to už i slyšel. Nakonec jsem ale hřívu shodil. Domluvili jsme se s tehdy přítelkyní, dnes už dlouholetou manželkou, že to půjde dolů. A postupně se tak z Malajského tygra stal Šedý vlk," odkazuje jubilant na proměnu barvy vlasů.

Tak ještě jednou všechno nejlepší a hodně štěstí a zdraví do dalších let!