Mistr ligy Kotásek slaví 75. narozeniny!
B r n o – Mnoho nechybělo, aby se z něj stal buď gólman, nebo hokejista. Osud tomu ale chtěl jinak a Vítězslav Kotásek střílel góly v záloze fotbalové Zbrojovky. V historii klubu jich dal mezi záložníky vůbec nejvíc. Mistr ligy z roku 1978 dnes slaví 75. narozeniny.
Kotáskova cesta do Zbrojovky byla poměrně spletitá. Rodák z Mikulčic se v jednu chvíli ocitl dokonce v dalekém Chomutově, střídal hokej a fotbal. „Šel jsem do Chomutova do učení. Vůbec jsem jako mladý nebyl rozhodnutý, co nakonec budu dělat a hrát. Ukázalo se ale, že když v hokeji chvilku vynechám, je to hned znát, na ledě jsem div nekulhal. Tak zvítězil fotbal. Ve Veselí tehdy měli velké plány, slibovali hory doly. Nic z toho nevyšlo, byla to špatná volba. I když nakonec jsem třeba i díky tomu skončil ve Zbrojovce,“ vzpomíná na začátky své kariéry dnešní jubilant.
Brno se poprvé ozvalo v době, kdy Kotásek už překročil dvacítku. „Dojeli za mnou, už ani nevím kdo. Nejdřív jsem se na to necítil, myslel jsem, že druhá liga je moc. Na druhý pokus už jsem šel. A nikdy jsem nelitoval. Nakonec jsme v roce 1971 postoupili do nejvyšší soutěže.“
V prvním kole hostili Brňané Slavii. Cestu si na stadion našlo neuvěřitelných 35 tisíc diváků. „Šel jsem do hry v jejím průběhu jako střídající hráč. Návštěva byla nádherná, navíc jsme vyhráli. Sezóna byla hodně náročná, i díky této výhře jsme se nakonec zachránili a nastartovala se éra, která pak skončila titulem a několikaletou účastí ve špičce,“ připomíná Kotásek zlatou éru brněnské kopané.
V onom prvním utkání poslal kouč Hajský do hry z budoucí mistrovské sestavy kromě Kotáska ještě Kroupu, Kopence a Pospíšila, v dalších kolech si zahráli i Klimeš či Václavíček. „Kouzlo asi tkvělo v tom, že se ten tým postupně doplňoval. Bez nějaké paniky, citlivě a trpělivě. A výborně. Když někdo došel, dávalo to smysl. Všechno si to sedlo. Trenér Havránek nás naučil tvrdé práci, pak přišel pan Masopust, určil nám taktiku, motivoval nás. Měl neuvěřitelné charisma, byl to nejlepší hráč Evropy a hltali jsme každé slovo. Tým se postupně doplnil a nakonec z toho byl titul.“
Zbrojováci v oné době zkompletovali sbírku medailí, neztratili se ani v pohárové Evropě. „V Poháru mistrů jsme zůstali neporažení, škoda toho, že se nám nepovedlo jít přes Krakov. Odcestovali jsme toho docela hodně, i na různých turnajích a přípravných zápasech, poznali jsme exotické země. Titul je samozřejmě asi nejvíc, ten zápas v Trnavě z paměti nikdy nevymizí. Krásné časy, přál bych to všem, i dnešním mladým, aby něco podobného zažili.“
Sám Kotásek k titulu přispěl sedmi góly, celkem jich nasázel 56. Nikdo ze záložníků Zbrojovky jich nedal víc. „Recept na to asi nemám, zkrátka to tak přišlo. Vždycky jsem byl spíš ofenzivněji založený a podpora útoku býval můj úkol. Často jsem se dostával do šancí a měl jsem i výborné spoluhráče,“ zmínil někdejší záložník Pešiceho, Jarůška a další parťáky. „Byli jsme skvělá parta i mimo hřiště, to taky hrálo roli. Nejvíc jsem si asi rozuměl s Honzou Kopencem, se kterým jsme spolu nejčastěji byli na pokoji.“
Aktuálně se mistrovská parta schází spíše sporadicky. „Bydlím docela daleko, teď to moc nejde, ani doba tomu nenahrává,“ krčí rameny Kotásek, který žije v Pomezí mezi Svitavami a Poličkou. „Původně jsme to měli jako chalupu, nakonec jsem tu zůstal. Jsem už v důchodu, užíváme si vnoučata a pravnoučata. Odpočívám, moc toho nedělám, všechno už mám hotové,“ směje se.
Na fotbal ovšem Kotásek nezapomněl, byť aktivně se mu přestal věnovat poměrně záhy. „Nějakou chvíli jsem ještě trénoval, ale jen v nižších soutěžích. Neměl jsem nejvyšší licenci, ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil. V Pomezí chodím na místní klub, který hrával 1.A třídu, teď hraje 1.B. Bohužel za poslední rok toho moc neodehráli. Fotbal je tu jediná kultura,“ usmívá se. „S místními ale fotbal moc neřeším, nesnažím se radit ani kibicovat. Ti, co mě znají, samozřejmě vědí, co mám za sebou, ale já už se do ničeho nepletu, už jsem to ukončil. Když hraje Zbrojovka v televizi, podívám se, ale na utkání už jsem nějakou dobu nebyl, ani to teď nejde. Bohužel to nevypadá dobře, hrozí znovu sestup, to je velká škoda. Dokud je naděje, musí o ní kluci bojovat, v pátek budu u televize držet palce,“ uzavírá Kotásek.
Mistře, ještě jednou gratulujeme a přejeme do dalších let hlavně hodně zdraví a životní pohody!
