Konkurenci beru jako tu nejlepší motivaci, říká Endl před Žižkovem
B r n o – Ve středu pozdě večer se Lukáš Endl vrátil z Portugalska, ve čtvrtek absolvoval jeden trénink a v pátek už naskočil v základní sestavě na hřišti Příbrami. Reprezentant do devatenácti let měl minulý týden poměrně našlapaný.
„Cítil jsem se ale výborně, nebylo to nijak náročné. Na srazu jsem hrál podle domluvy první zápas s Belgií, v tom druhém jsem jen střídal. Byl jsem připravený a moc jsem se na zápas v Příbrami těšil, žádný problém jsem v tom přesunu neviděl. A jsem moc rád, že zápas dopadl tak, jak dopadl, tedy s nulou vzadu a třemi body,“ usmíval se Endl.
Ten naskočil v základní jedenáctce do posledních čtyř duelů Zbrojovky, dvakrát v nich defenziva udržela nulu a Zbrojovka brala deset bodů z dvanácti. „Škoda těch dvou gólů s Varnsdorfem, to mrzí asi nejvíc. Teď v Příbrami měli domácí spíš náznaky, jednou šel jejich hráč ze strany na bránu a pak přišla šance v samém závěru. Celkově bych řekl, že jsme těch šancí měli víc, výhra byla podle mého celkem zasloužená.“
Endl se tak trochu nachomýtl i ke vstřelené brance. „Vypíchl jsem balon a dával ho nahoru, takže jsem v ten moment byl docela vysunutý. Hned po gólu jsem se s některým z domácích srazil, takže jsem u Ševy nebyl jako první,“ směje se. „Říkal mi, že po tom oslavném skluzu dostal křeč, takže si musel lehnout. V ten moment už jsme věřili, že domů povezeme tři body, když se nám povedlo po tyčce a dalších šancích konečně dát gól.“
Po Příbrami se Brňané chystají na Žižkov, proti kterému si Endl zahrál už ve druhé lize. „Nebude to nic snadného, to není žádný zápas. Žižkov potřebuje zabrat a má v týmu zkušené i kvalitní hráče, ale pro nás jsou důležité tři body a potvrzení výhry z Příbrami. Zatím nevíme, v jaké sestavě to bude, i na našem postu je konkurence velká, ale beru to jako tu nejlepší motivaci, abych pracoval dál,“ zmiňuje Endl fakt, že na pozici stopera má kouč Dostálek hodně variant. „Pořád se ještě hodně věcí učím, třeba komunikaci, přece jen jsem ve stoperské dvojici vždy ten méně zkušený.“
Jiné už je to naopak v reprezentaci. V utkání proti Belgii nastoupil Endl po boku slávisty Prebsla, aktuálně hostujícího ve Vlašimi. „Začali jsme hloupě a po čtvrthodině jsme prohrávali. Pak se nám povedlo otočit, ale Belgie do pauzy srovnala, zbytečný gól. Po změně stran to bylo drama, oni se dostali do vedení z penalty, ale nám se v nastavení povedlo srovnat,“ popisuje Endl divokou přestřelku s jedním z nejsilnějších týmů Evropy. „Ale nebylo to až tak náročné, jen jsme měli víc držet balon, byli jsme na míči trochu nervózní. Jinak to bylo vyrovnané, pomáhali jsme si rýmovostí, větší bojovností, hráli jsme jeden za druhého.“
Ve druhém duelu, který se hrál na stadionu Vitórie Guimarães (hostil i dva zápasy EURA v roce 2004), pak národní tým do devatenácti let remizoval s Portugalskem 2:2. „Oba zápasy ukázaly, že ten tým má slušnou sílu. Táhneme za jeden provaz a věřím, že to můžeme dotáhnout daleko. Teď nás čeká na začátku října kvalifikace, tři zápasy,“ prozradil Endl další jízdní řád „devatenáctky“, která se utká s Kazachstánem, Severním Irskem a Dánskem.
Osmnáctiletý stoper se na srazu potkal s parťákem Davidem Jamborem, aktuálně hostujícím ve Vyškově. „Pokecali jsme, bylo to fajn. Je spokojený, zapadl to týmu a odehrál ve Vyškově všechno." Kromě obou zápasů stihli mladíci trochu poznat i hostitelskou zemi. „Jeden den jsme měli volno, jeli jsme do Porta. Bylo to fajn, všichni si to užili, Portugalsko je příjemná země. Byli jsme i v moři, i když bylo v tomhle období už trochu ledovější. Ale dalo se to zvládnout,“ zakončil Endl své vzpomínky na uplynulé dny.
