Kapitán Melichárek: Na první místo dávám týmovost
B r n o - Gólman Dušan Melichárek kroutí ve Zbrojovce čtvrtou sezonu, od 5. kola vedl tým na hřiště jako kapitán. Pětkrát vychytal čisté konto, zlikvidoval dvě penalty, neinkasoval 350 minut v kuse a v klíčových chvílích zápasů pravidelně tasil jisté zákroky. Jak viděl čtyřiatřicetiletý gólman podzimní část?
V bráně Dušan chyběl jen vinou vyloučení v části utkání v Karviné a pak v navazujícím duelu na Slavii, kde odpykával jednozápasový trest.
Dušane, změnilo se pro tebe něco s navlečením kapitánské pásky?
Beru to jako zodpovědnost, ta je větší. Stále ale na první místo dávám týmovost. Není důležité, kdo je kapitán a na kom hra stojí, důležité je, aby fungoval právě tým. Když tomu tak je, vyletí nahoru některé individuality. Vždy je to o jedenácti hráčích, kteří musejí spolupracovat.
Gólmani s kapitánskou páskou mají ovšem nevýhodu v tom, že ne u všech situací v poli mohou zasáhnout, že?
Je to tak. Navíc bohužel v této době je pozice kapitána ovlivněna i tím, že pokud je člověk blízko rozhodčího, jde se s ním bavit a baví se slušně, tak reakcí rozhodčího je žlutá karta. To je podle mého špatně. Stalo se to v Karviné a Jablonci a myslím, že to není dobrý krok.
Zbrojovka má po podzimu patnáct bodů. Není to závratné číslo, ale s ohledem na průběh podzimu už vyznívá jinak. Jaké je tvoje hodnocení podzimní části jako celku?
Nechci to nějak přeceňovat, ale pro mě je to malý zázrak. Nebudu říkat, že su spokojený, ale po tom, co jsme se někdy po devátém kole plácali se čtyřmi body a hráli jsme způsobem, jakým jsme hráli... De facto každý si na nás věřil. A po změnách, které proběhly, už k nám soupeři zase nejezdí rádi.
Co očekáváš od jarní části?
Hlavní věcí, kterou si pro jaro musíme uvědomit, je fakt, že stále hrajeme o záchranu. Máme patnáct bodů a tím pádem výhodu proti týmům, které jsou pod námi, ale pořád to je a bude boj. Podle toho se musíme chovat a hrát, bodovat doma a hlavně začít vozit body i ze hřišť soupeřů.
Kterého podzimního zápasu si nejvíce ceníš?
Vážím si všech zápasů, ve kterých jsme dokázali bodovat. Možná se tomu bude někdo divit, ale patří sem i zápas se Zlínem. Celý týden jsme trénovali nekompletní, stála proti nám velká kvalita. Doufám, že i když jsme závěr dohrávali ve výhodě a hráli jsme doma, bude mít tenhle bod ve finále svou cenu.
Už zaznělo, že tým stavíš nad individualitu, přesto tě musí těšit i fakt, že v závěru podzimu Zbrojovka neinkasovala gól 350 minut.
Pochopitelně to potěší. Před rokem jsme měli ještě delší sérii, kterou v lize nikdo nepřekonal, nějakým způsobem to vnímám. Na té letošní sérii mě těší to, že znamenala body. Kromě Jablonce nás ty čisté minuty dovedly k důležitým výhrám, což byl oproti loňsku, kdy jsme brali jen remízy, velký rozdíl.
Před utkáním se Zlínem se na hřišti objevil i Josef Hron, potřásli jste si rukou. Znáte se vlastně blíž?
Pepa Hron nás vedl na dvou nebo třech trénincích, kdy nemohl Dolík (Martin Doležal - pozn. red.), takže jsem měl možnost zažít ten jeho pověstný dril, o kterém vyprávějí kluci (úsměv). Jinak ho jakožto jeden ze starších hráčů vnímám jako jednu z legend celé Zbrojovky.
Nyní je před vámi dovolená, jak ji strávíš? Chystáš se třeba mimo republiku?
Na nějaký větší výlet za teplem není moc čas. Musím se trochu věnovat firmě, trochu jsem to zanedbával. Fotbal byl s rodinou na první příčce, bylo pro mě důležité, abychom podzim nějakým způsobem dotáhli. Určitě si někam vyjedeme, ale do 23. prosince máme ve firmě otevřeno, takže budu řešit hlavně tohle.
Díky za rozhovor a ať se daří!
