Jiří Floder: Na tréninku pilujeme hlavně rozehrávku, ale rozvíjet musím všechno
B r n o - Dvaadvacetiletý gólman Jiří Floder doposud sbíral starty v přípravných zápasech spíše po troškách, letos v zimě má ale reálnou šanci svou bilanci výrazně rozšířit. Vykročil k tomu už v neděli, kdy odchytal druhý poločas utkání proti Znojmu (5:2).
Brankář, který během podzimu hostoval ve třetiligové Kroměříži a se šesti nulami byl v této statistice nejlepší v soutěži, nakonec neinkasoval a přispěl tak svým dílem k výhře.
Jirko, jak náročné to pro gólmana v neděli bylo? Sníh, místy ostré slunce, k tomu zima, která zalézala pod kůži. Navíc Znojmo ve druhé půli postupem času už tolik nekousalo.
Nějakou práci jsem měl. Na začátku poločasu jeden zákrok, pak střela zpoza vápna, nějaké centry. Jinak spíš šlo o rozehrávku a nutnost udržet se v nějaké teplotě. S přibývajícím časem totiž práce ubývalo, ale gólman musí být pořád ve střehu, střela může přijít kdykoliv a vy musíte být připraven předvést zákrok a pomoci mužstvu. V tom to v zimě bývá někdy náročnější.
A jak jsi viděl zápas jako takový?
Ze začátku to vypadalo, že si dojdeme v pohodě pro vítězství. Pak přišla komplikace, soupeř srovnal, ale po změně stran jsme si to už nenechali vzít. Mohli jsme dát i další góly, škoda je těch inkasovaných, ale pro diváky to snad byl dobrý a zajímavý zápas, nenudili se.
Máš za sebou podzimní hostování v Kroměříži, jaké z tvého pohledu bylo?
Hodnotím to jen kladně. Byl jsem spokojený, kabina i podmínky na třetí ligu nadstandardní, také herně se nám celkem vedlo, obstáli jsme a litovat můžeme jen pár nepovedených výsledků. Nebýt fazóny Líšně, mohla být Kroměříž i první (smích).
Také osobně se ti celkem dařilo, šest vychytaných nul mluví jasně. Byl jsi spokojený s vytížením? Nakonec jsi chyběl jen ve čtyřech zápasech.
Na začátku nám trenér Červenka řekl, že neurčí jedničku a popereme se o to, točili jsme se se Zdeňkem Kofroněm po zápase. Pak jsem nějakou dobu zůstal v bráně já, protože jsem dlouho nedostal gól a měl sérii nul. Ke konci podzimu už jsme se pak zase protáčeli. Vytížený jsem byl, i v tomhle ohledu hostování splnilo účel.
A k tomu jsi ještě trénoval ve Zbrojovce, že?
Absolvoval jsem tam dopolední tréninky a odpoledne trénoval v Kroměříži. I proto jsem to teď v zimě ani nebral jako návrat, protože jsem vlastně celý podzim byl s týmem.
Dalo se to časově zvládat, nebo jsi musel v Kroměříži shánět bydlení?
Dojížděl jsem s Tomášem Oklešťkem, jen jednou bylo nutno v Kroměříži přespat. To jsme druhý den hráli ráno v Petřkovicích. Cesta do Kroměříže a zpět byla dobrá, za padesát minut jsem tam byl.
Vraťme se teď ke Zbrojovce. Na co se aktuálně v tréninku nejvíc zaměřuješ, co podle tebe potřebuješ zlepšit?
Hodně se v tréninku soustředíme na hru nohama, rozehrávku, to pilujeme nejvíc. Důležitá je i komunikace, pořád mluvit, aby obrana i na tréninku věděla, že za ní někdo je. Je potřeba rozvíjet všechny atributy; rychlost, centry, být dobrý na čáře. Zlepšovat a rozvíjet musím všechno a neustále.
V gólmanském minitýmu jste aktuálně dva plus trenér, bude se k vám v průběhu přípravy připojovat i někdo z mládežnických týmů?
Na podzim s námi chodil Mráza z juniorky, ale nemám informace, jestli to tak bude i v zimě. Když je nás víc, je to v něčem lepší, ale i ve dvou se to dá zvládat. Navíc i trenér Martin Doležal se někdy zapojí, chytá v Blansku, které suverénně vede divizi, a udržuje se. Není to trenér, který jen něco říká, zapojuje se s námi.
Jak dobře se znáš s Pavlem Halouskou? Oba už jste ve Zbrojovce pořádně dlouho, byť je Pavel jiný ročník.
Přišel jsem na podzim 2009 do žáků, to už je nějaký pátek. Byli jsme v ročníku s Davidem Záleským, se kterým jsme jezdili i na reprezentační srazy. Ale i s Haluzem se známe hodně dlouho, možná od žáků. Není to tedy tak, že bychom byli rivalové, snažíme se si navzájem pomáhat. Vše je na přátelské bázi.
Trénoval jsi i pod Pepou Hronem?
Jasně. U něj je neuvěřitelné, jakým způsobem žije v tom fotbalovém prostředí a jde s ním. Nejen duchem je pořád mladý. Není pro něj problém po tréninku jít s námi do posilovny, klobouk dolů, jak se udržuje. Dokázal toho hodně a má nám co předat a co říct. Má obrovské zkušenosti a to je pro nás jedině dobře.
Díky za rozhovor a ať se daří!