Jan Sedlák: Odmalička se snažím stát nohama na zemi

Jan Sedlák: Odmalička se snažím stát nohama na zemi

B r n o - V zápasovém bulletinu pro utkání s Duklou jste si mohli přečíst i rozhovor s Janem Sedlákem. Jeho přepis vám nyní jako obvykle nabízíme i na webu.

Spolehlivý, zodpovědný, nenápadný, skromný. Tak by zněla maximálně zestručněná charakteristika respondenta dnešního rozhovoru. Na hřišti zdánlivě tolik nevyniká, přesto je jeho role nesmírně důležitá. Ač měl před letošní sezonou na kontě jediný ligový start, v aktuálním ročníku jich přidal hned patnáct, po většinu podzimu byl součástí základní sestavy.

Asi jste už poznali, že je řeč o dvaadvacetiletém Janu Sedlákovi. Defenzivní záložník (a v případě potřeb stoper) je v Brně od svých šestnácti let. Přes dorost, juniorku a hostování ve druhé lize se probojoval do prvního mužstva a věří, že starty na jeho kontě budou dál přibývat.

Tradiční otázka na úvod – v kolika letech jsi začínal s fotbalem a kdo tě k němu přivedl?
S fotbalem jsem začínal asi v pěti letech a poprvé mě k němu přivedli rodiče. Odmala mě podporovali, jezdili se mnou na zápasy. Začínal jsem v Lipovci, kam jsme se přestěhovali z rodného Vyškova, potom jsem se přesunul do Blanska. Právě tam mě naši podporovali hodně, jezdili se mnou i ven. Vážím si toho a jsem za to vděčný.

Jak se vyvíjela tvoje kariéra, co se postů týče?
Ze začátku jsem byl víc vpředu. V Blansku jsem hrával dokonce i útok, jednou jsem byl nejlepším střelcem soutěže. Postupně jsem se pak posouval dozadu.

Ten posun směrem dozadu nastal ve Zbrojovce?
Ano, Zbrojovka si mě vyhlédla někdy v roce 2010, kdy jsem přestoupil do dorostu. Mysleli, že budu střelec, ale já hrál defenzivněji a defenzivněji, až jsem skončil na pozici šestky (smích).

Nakonec jsi nejen ve Zbrojovce okusil i roli stopera. Jak bys tyto posty porovnal z hlediska osobních preferencí?
Na šestce se cítím líp, ale i stopera hrávám bez problémů. Nevadí mi to.

Neláká tě to třeba někdy dopředu, zavzpomínat na dorostenecké časy?
Dříve ano, bylo to tak. Ale jak si člověk zvykne na defenzivní úkoly, které musí plnit, ani ho to tolik neláká. Jasně, každý fotbalista by v koutku duše chtěl být nejlepším střelcem, který dává góly a rozhoduje zápasy. Ale to by tým nemohl fungovat. Zkrátka každý je platný na něco a já teď střelbu nechávám spíš na ostatních.

V dorostu jsi hrával pod Rendou Wagnerem, dotáhl to některý z tehdejších spoluhráčů taky do ligy?
Mám dojem, že ne. Třeba Laďa Hanuš a David Krška hrávají třetí ligu, mihl se tam i Patrizio Stronati, který je teď v Boleslavi, ale to byla chvilková záležitost. A pak samozřejmě mladší kluci, Kuba Šural a Kuba Přichystal.

Když jsi hrával za dorost, Zbrojovka na rok opustila nejvyšší soutěž. Nevyděsilo tě to trochu?
Ani ne, nebral jsem to jako neřešitelnou tragédii. Nějak jsme byli přesvědčení, že je to krátkodobé.

Ví se o tobě, že si nedáváš žádné extra fotbalové cíle a kariéru necháváš tak trochu osudu. Pořád to platí? Ani v dětství jsi nemíval nějaké sny nebo vzory?
Já si vzory ani cíle nikdy nedával. Chtěl jsem se fotbalem hlavně bavit a moc jsem neřešil, co bude dál. Nikoho na dresu jsem tím pádem neměl. A s těmi cíli je to pořád stejné (úsměv). Nechávám to osudu. Budu hrát fotbal, makat a uvidí se, na co to bude stačit.

Oblíbený klub jsi nějaký měl?
To ano, Manchester United. A zůstalo mi to.

Jak vnímáš to, že United vede někdejší kouč rivala z Chelsea, José Mourinho?
Byla to zajímavá rošáda, ale proč ne? Myslím, že je to jen dobře. Alespoň není nuda a nehrozí stereotyp (smích).

Přejděme zpět k tvojí kariéře. V Brně to byl dorost, juniorka, premiéra v lize, hostování ve druhé lize. Takhle nějak by kariéra talentovaného mladíka měla vypadat, že?
Za to hostování jsem byl moc rád. Všechno si sedlo, trenér Weber mi dával důvěru, já se ji snažil splatit, až do zranění jsem hrával skoro všechno. Předtím jsem odehrál jeden ligový zápas, minutu nebo dvě s Příbramí. Postup s Karvinou byl fajn, jsem rád, že jsem to mohl zažít. Nesmírně mi to pomohlo.

Býval jsi v mládežnických reprezentacích?
Jen jednou v Karviné jsem se dostal mezi náhradníky jednadvacítky, jinak ne, ani v žácích a dorostu.

V Karviné jste se potkali a posléze i skamarádili s Mihailo Jovanovićem, jste stále v kontaktu?
S Jovim si pořád píšeme. Měl teď hodně smůlu na zranění, ale už naskakuje do zápasů a věřím, že mu zdraví vydrží a probojuje se do základu.

Je někdo, koho bys v aktuálním kádru Zbrojovky označil za největšího kamaráda?
Já nemám problém v podstatě s nikým. Třeba teď jsme si sedli s Laďou Krejčím, asi i proto, že jsme nějaké zápasy hráli vedle sebe na středu. Ale vyloženě je mi jedno, s kým třeba na hotelu bydlím.

Přijde mi, že působíš hodně skromným dojmem, což není v dnešní době úplně obvyklé. Měl jsi to tak vždycky?
Su takový pokorný odmalička, snažím se stát nohama na zemi. Vždycky to tak bylo a asi se to už nezmění.

Když přejdeme k letošnímu podzimu, tobě se podařil průnik do základní sestavy. Čtrnáct odehraných zápasů, jedenáct z toho v základu. Byl jsi s tím spokojený?
Jak se to vezme. Já sám jsem některé zápasy odehrál dobře, jiné byly málo povedené. S Hradcem jsem dostal šanci a využil jsem ji k tomu, abych nějaké zápasy nastřádal, za což jsem byl rád. Týmově to nebylo nic moc, dostávali jsme dost hloupých gólů a nevyhrávali. Teď se to trochu otočilo, góly nedostáváme, ale ani nedáváme.

A ty navíc moc nehráváš, do hry ses dostal jen jednou.
Já osobně se držím toho, co vždycky. Budu čekat na šanci a když přijde, pokusím se ji využít.

Tři jarní zápasy skončily výsledkem 0:0, na podzim jste dvakrát zaknihovali remízu 3:3. Co osobně ti jako defenzivnímu hráči sedí víc?
Osobně mi vyhovuje spíš ten výsledek 3:3. Je to lepší pro diváky, když přijdou na fotbal a vidí góly, než když sledují remízu 0:0. I proto by mi divočejší výsledek tak nevadil.

Na jaře vás zatím trápí především produktivita, jak psychicky náročné to je?
Pohodové to není, ale věříme, že se to otočí. Je to taky trochu o štěstí, trefovali jsme tyče, břevna. Šancí jsme měli dost a jednou se to prolomí. Ty zápasy v lize nebyly z naší strany úplně špatné.

Jak to aktuálně máš s bydlením, dojíždíš do Brna z Lipovce?
Aktuálně bydlím u přítelkyně v Šošůvce, což je nedaleko. Do Brna dojíždím, je to nějakých čtyřicet minut a dá se to zvládnout bez problémů.

Život přímo v Brně tě nevábí?
Já už tu bydlel, ještě před hostováním. Ale člověk to tam měl tak, že nebylo nač se po tréninku těšit. Takhle si řeknu, že jedu domů, je to jiné. Na vesnici se mi zkrátka líbí víc, žiju tam odmalička a zvykl jsem si. Víc mi to vyhovuje, navíc je tma větší klid.

Máš nějaké mimofotbalové koníčky?
Docela rád si zahraju tenis – rád a často. A když je prostor, tak sem patří fůra jiných sportů. Kolo, plavání, běh, v zimě lyže, ale to spíš sporadicky. Někdy zajdeme do kina, do města to máme patnáct minut.

A co jen tak vypnout a odpočívat, to tě neláká?
Ale jo, někdy to taky přijde vhod (úsměv). Ale radši se třeba projdu s přítelkyní.

Ještě se vraťme k tomu běhání – jaká je standardní porce kilometrů, které uběhneš na jeden zátah?
Záleží to samozřejmě na tréninkovém plánu, ale když běžím sám, je to většinou nějakých osm kilometrů. Jen abych se uvolnil.

Zrovna Šošůvka skýtá k takové kratochvíli ideální podmínky, že?
To ano. Je tu nádherně, celý ten kraj je krásný. Jak je tu člověk odmalička, někdy už si to ani tolik neuvědomí, až pak mu to dojde, když vidí ty davy výletníků, co sem jezdí (smích).

Když jsme se bavili o těch sportech, co nohejbal?
Nedávno na tréninku vám to s Laďou Krejčím a Olinem docela šlo. Jo, byli jsme trošku černí koně turnaje a vítězství nám uteklo o kousek (smích). U Ladi Krejčího bylo znát, že na síti není poprvé, říkal nám, že v Rosicích nohejbal hrával.

Díky za rozhovor a ať se daří!

další články

U19: Zbrojovka nestačila na Pardubice
Mládež
28.03.2024 | Martin Lísal

U19: Zbrojovka nestačila na Pardubice

B r n o - Dorostenci Zbrojovky ve čtvrtečním utkání dorostenecké ligy přivítali Pardubice. Na...
PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B
A-tým
27.03.2024 | Martin Lísal

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B

B r n o - Jediná jarní reprezentační pauza je minulostí a druhá nejvyšší soutěž pokračuje dvacátým...
SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?
Ostatní
27.03.2024 | Martin Lísal. FOTO: fotbal.cz

SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?

B r n o - Březnová reprezentační pauza je u konce, do svých týmů se postupně vracejí i hráči...