Jan Hlavica: Jsem příjemně překvapený, jak mi maska sedí

B r n o - Zbrojováckou premiéru musel Jan Hlavica ukončit po pár minutách - na hřišti v Blansku se srazil se spoluhráčem a výsledkem byla zlomenina podočnicového oblouku. Teď už šestadvacetiletý stoper trénuje se speciálním obličejovým krytem - a vyhlíží návrat k zápasům.

"Jsem příjemně překvapený, že to sedí až tak dobře. Je to upravené na míru a nijak to při tréninku necítím. Jen na levé straně, kde to zranění mám a kryt je tam proto silnější, někdy část té masky periferně vidím, ale to není nijak limitující," popisuje Hlavica.

Samotná realizace trvala zhruba týden. "Každý potřebuje jinou masku, nejde brát nějakou univerzální. Je z karbonu, který je pevnější než plast. Nejprve jsem si musel lehnout, na obličej mi postupně pokládali hadříky se sádrou, to zabralo asi čtvrt hodiny. Čtyři dny trvala výroba první verze, kterou jsme ještě upravovali a zbavovali zbytečných částí, abych mohl třeba hlavičkovat," líčí Hlavica.

V minulém týdnu tak stoper trénoval ještě sám, teď už se mohl zapojit do týmového tréninku. "Zhruba týden až dva ještě nemám doporučeno jít do zápasů, takže bych teoreticky mohl stihnout Sigmu, Zlín spíše ne. Psychicky mě to nijak nelimituje. Do větších skrumáží a soubojů se s ohledem na doporučení cíleně nehrnu, ale pokud na to dojde, tak neuhýbám. Nějaký blok z toho nemám. Samozřejmě samotný zápas pak ukáže, co a jak. Každopádně minimálně čtyři týdny bych tu masku ještě měl mít, aby se to opravdu dobře zahojilo."

Samotný inkriminovaný moment z červencového utkání si Hlavica pamatuje dobře. "Nemám žádný výpadek paměti. V první chvíli to nijak zvlášť nebolelo, myslel jsem, že vstanu a budu normálně pokračovat ve hře, že mám roztržený ret. Pak jsem si na to sáhl a v tu chvíli přišla prudká bolest na celé levé straně obličeje, nahmatal jsem zlomeninu a došlo mi, že hrát už asi nebudu," trpně se usmívá. "Nejvíc to pak bolelo po operaci, kdy se tělo sžívalo s titanovými destičkami. Po třech dnech to bylo dobré. Jen je ta část ještě necitlivá, tou operací se narušily nervy, jak se tam doktoři horem dolem dostávali. To může trvat ještě pár měsíců. A chvilku jsem musel spát jen na jedné straně, jinak mě to nijak zvlášť neomezovalo."

Teď už na své zranění jedna z letních posil nemyslí. "Jasně, v první chvíli to nebylo snadné. Přišel jsem do Zbrojovky s touhou se ukázat a po pár minutách přišel takový nešťastný moment, navíc po srážce se spoluhráčem. Teď už se ale dozadu nedívám a snažím se co nejlépe nachystat pro návrat na hřiště."