Jakub Řezníček: Ještě nás čeká čtrnáct zápasů, nesmíme polevit
B r n o – Patnáct zápasů, deset vstřelených gólů (tři z toho vítězné), pět nahrávek. Taková je bilance Jakuba Řezníčka během uplynulé podzimní části.
Kubo, jak jsi spokojen se svou podzimní bilancí? Deset gólů asi nepřekvapí, ale pět nahrávek je také slušným počinem.
Je pravda, že tolik nahrávek ve statistikách nemívám, a pět po polovině soutěže jsem jich snad neměl nikdy. Nějakým způsobem si vpředu navzájem vyhovíme, takže to asi vyplývá z toho. Je to jen plus.
Je jednou z tvých rolí i vytváření prostoru pro ostatní hráče? Třeba pro Kubu Přichystala, který ti nahrál na dva góly a ty jemu na tři?
Přichyho mám rád, znám už dlouho, z minulého angažmá, víme o sobě. Jsou zápasy, kdy mě brání oba stopeři, pro kluky to pak znamená více prostoru. Jako celek se to těžko brání, v tom je naše výhoda. A když už se v zápasech do šancí dostaneme, máme i kvalitu na to, abychom je proměnili.
Klíčovou roli sehrála tvoje nahrávka i v posledním utkání na hřišti Opavy, poměrně nezvykle ve středu pole.
Dostal jsem míč do těla, soupeř mě přistrčil, v pádu jsem stihl poslat balon naslepo dopředu, tak jak to trénujeme. A Fous to udělal taky tak, jak měl, vyplaval tam a prostřelil gólmana. Jen jsem to vkleče sledoval jako při kuželkách, tlačil jsem míč očima do sítě (smích).
Jak sis vlastně onen zápas užíval? Na tribunách se našlo dost fanoušků, které tvoje hra nenechala úplně klidnými. Byl pak druhý gól o to sladší?
Trochu mě to vyhecovalo. Od začátku mi nadávali, asi mě nemají rádi, nevím proč (úsměv). Gól byl pak takovou třešničkou na dortu, v tu chvíli už jsem tušil, že ten poslední zápas zvládneme. Byl odložený, vleklo se to, nebylo to snadné, ale povedlo se.
Celkem to znamená už třicet ligových tref v dresu Zbrojovky. Pěkné číslo, což?
Je to pěkně kulaté číslo, ale doufám, že ještě není konečné. Máme před sebou pořád nějaký cíl a góly nám k němu pomůžou, i když je samozřejmě ve výsledku jedno, kdo je dá.
Předpokládám, že spokojenost panuje i s týmovým bodovým ziskem?
Z hlediska bodů je to velká paráda, takový počin. Ne každý zápas se nám povedl, to si dobře uvědomujeme, pořád je co zlepšovat. Jak už jsem v jednom rozhovoru říkal, mrzí nás hlavně domácí ztráty. Prohrát se může, soutěž je těžká a bez prohry se absolvovat nedá, ale doma bychom ztrácet neměli, navíc po takových gólech. Celkově ten podzim nebyl zrovna v suchém triku, ale body se počítají.
Drtivou většinu utkání jsi dohrál do konce, takže i v minutáži jsi na špici týmových statistik, víc toho odehrál jen Honza Hladík.
Trenér ví, že jsem schopný zápas odehrát celé. Jsem samozřejmě rád, málokterý hráč chce být střídaný. Fyzicky to zvládám, tak proč ne. Navíc často potřebujeme buď dát v závěru gól, nebo podržet míč. Snad jen v Ústí jsem šel dřív, vedli jsme a byla tam hrozba čtvrté žluté karty.
Ta nakonec přišla o kolo později. A znamenala jedinou tvou absenci, že?
Škoda toho, ale už tak se mnou je, že v sezóně ty čtyři žluté většinou nasbírám a nějaký zápas kvůli tomu vynechám. Letos to přišlo nějak moc rychle, snad to vydržím do konce (úsměv). Ta absence mrzí i z toho důvodu, že jsme zápas nedokázali vyhrát.
Kterých gólů si ceníš nejvíc? Třeba čtyř zásahů proti Jihlavě?
Něco takového se stane jednou za čas. Co jsem poslal na bránu, to tam spadlo, ještě mi jeden gól neuznali pro ofsajd, ale to už bych chtěl asi moc. Sedlo si to, dal jsem brzy gól a už se to rozjelo. Cením si i dalších vítězných gólů, v Líšni a v Třinci, mají také svou cenu.
Jste v polovině, co očekáváš od jarní části? Bude ještě náročnější?
Může být, zase se na nás bude chtít každý vytáhnout. Je před námi čtrnáct zápasů, to je spousta bodů ve hře, takže nesmíme polevit. Náskok se může rozplynout, pokud to jakkoliv podceníme. To si, myslím, všichni uvědomujeme, nikdo nejásá předčasně. Jsme pořád v půlce.
Jak plánuješ strávit zimní volno?
Je to taková poklidná pohoda, užívám si volna, to je příjemná změna. Poslední roky jsem to moc nezažil, liga se hraje dlouho a začíná brzy. Minulý rok to byl extrém, kdy jsme 23. prosince ve Zlíně a domů jsem se dostal až na Štědrý den. Máme nějaké individuální plány, pak nás čeká dvouměsíční příprava, podobnou jsem taky hodně dlouho nezažil. Jsem na to zvědavý, ale určitě se s tím popasuju. Teď tedy hlavně odpočíváme, ještě nás pak čeká odlet do Dubaje. Ale snažím se pořád udržovat, sportuju, abych byl nachystaný. Vím, že jaro bude náročné.
Díky za rozhovor!