Den válečných veteránů. Mezi padlými vojáky byli i hráči Židenic
11. listopad je v kalendářích zapsán jako Den válečných veteránů a rozličné země světa si v den výročí konce 1. světové války připomínají památku padlých vojáků. Obě velké války ve 20. století pochopitelně zasáhly i řady tehdejšího týmu SK Židenice.
Připomeňme si dnes osudy pětice hráčů židenického klubu, kteří ve válce či bezprostředně po ní položili své životy. Nejen oni si dnes zaslouží tichou vzpomínku.
U založení klubu SK Židenice byli v roce 1913 i dva bratři Lorenzové – Jan a Rumík. Právě Rumík Lorenz (vlastním jménem Romuald, na titulní fotce čtvrtý zprava v horní řadě) byl vynikajícím útočníkem, v roce 1913 se s šestnácti góly stal druhým nejlepším střelcem mužstva. Z vzrůstající popularity židenického klubu se ale bohužel dlouho neradoval. V roce 1914 narukoval na frontu a 9. září 1914 padl v řadách 8. pěšího pluku nedaleko Lvova během bojů o Halič. Stal se tak jednou z mnoha obětí zdejší nenasytné fronty.
František Novák se narodil symbolicky v roce 1913, v rok vzniku našeho klubu. Krátce působil ve Francii, v letech 1934 až 1940 pak odehrál téměř stovku zápasů za SK Židenice, barvy našeho klubu hájil i ve Středoevropském poháru. V roce 1940 emigroval, přes Francii se dostal do Velké Británie a posílil řady slavné 311. bombardovací perutě. Jako seržant z posádky Hugo Dostála usedl do střelecké věže Wellingtonu KX-F, který se 11. července dostal do souboje s německým Junkersem a pravděpodobně jej sestřelil. O čtyři dny později se stejný letoun nevrátil z protiponorkového letu nad vlnami Biskajského zálivu a stal se prvním ztraceným Wellingtonem perutě po převelení ke složkám Coastal Command. Čtyři členové posádky byli o měsíc později nalezeni na pobřeží Bristolského zálivu, mezi nimi byl i Novák. Pohřben tak je na hřbitově v Heanton Punchardon v hrabství Devon, 1500 kilometrů od Brna.
Jedním z Novákových spoluhráčů byl i Karel Böhm. Rakouský fotbalista hrál za Židenice v letech 1934 až 1936. Nastupoval také za Náchod, Plzeň či Ostravu, kde později trénoval. Po vypuknutí války se zapojil do odboje, za účast v něm byl v květnu 1942 uvězněn a v listopadu téhož roku popraven v Berlíně ve věku 36 let.
Ve stejném týmu hrál také Štefan Pospíchal, vídeňský rodák. Hrál za Austrii, poté přestoupil do Teplic a v roce 1934 se přesunul do Židenic. Skvěle nahradil legendárního Káďu a až do roku 1939 dirigoval hru židenického mužstva. Jednou nastoupil i za reprezentaci. Za války musel s ohledem na své rakouské občanství narukovat do německé armády, v jejíchž řadách zahynul v roce 1940 ve Francii.
Barvy Židenic hájil také místní rodák Jan Gajdoš. Profesor, člen Sokola, mistr světa v gymnastice i fotbalista. A také odbojář. Člen organizace Jindra unikal pozornosti okupačních sil až do roku 1944. Tehdy byl zatčen a následně vězněn na Kounicových kolejích a ve Vratislavi. Dožil se osvobození, na útrapy věznění ale následně v listopadu 1945 zemřel. Pohřben je v rodných Židenicích.
