Debutant Zikl: Vítězný gól? Odměna pro nás i fanoušky
B r n o - Osmnáctiletý talent Martin Zikl odmalička prokazuje střelecké vlohy, v mládeži Zbrojovky nasázel za posledních pět sezon přes sto gólů. V dorostenecké lize se letos trefil sedmnáctkrát, dva góly přidal v juniorce. A v sobotním utkání s Teplicemi se dočkal debutu v nejvyšší soutěži!
Abychom byli přesnější, od sezony 2013/14 si Martin připsal na konto 109 gólů, z toho 30 v prestižní kategorii U19. Letos přispěl sedmnácti trefami k úspěšné jízdě dorostenců, kteří vedou celostátní ligu o osm bodů.
Několikrát jej přibrzdilo zranění, i proto si první ligový start zaknihovali o rok dříve jeho parťáci z ročníku 1999 - Ladislav Krejčí a Antonín Růsek. Nyní se tedy dočkal i Martin, proti Teplicím odehrál půlhodinu, nachomýtl se u vítězné trefy a nakonec si mohl užít závěrečné oslavy.
Martine, v jakém okamžiku jsi začínal věřit, že by to mohlo se zápasovou nominací vyjít?
Nějaké drobné náznaky se objevily už v úvodu týdne, byl jsem z toho celkem příjemně překvapený. Bylo mi ale jasné, že ještě není nic jistého, a soustředil jsem se hlavně na to, abych na každém tréninku předváděl ty nejlepší výkony. Moc jsem o té nominaci raději nepřemýšlel. Stoprocentně jsem se to dozvěděl ve čtvrtek po tréninku, kdy mi to trenér oznámil.
Právě ve čtvrtek si tě trenér ke konci tréninku vzal stranou a něco vysvětloval, co konkrétně?
Vysvětloval mi postavení u obranných standardek. Bráníme zónově, což je pro mne oproti dorostu nové. Pokyny ohledně mé role v samotném utkání jsem pak dostal až bezprostředně před střídáním.
Průběh utkání ovšem pro Zbrojovku nebyl ideální. Neměl jsi obavy, že po Koného vyloučení se na hřiště nedostaneš?
Je to tak, přesně v ten moment jsem si říkal, že dneska to asi nevyjde (úsměv). Ale už před zápasem jsem měl jasno v tom, že je úspěch se dostat alespoň na lavičku, kde můžu nasát atmosféru ligového zápasu a každá minuta navíc bude bonus. A nakonec z toho bylo třicet minut, které jsem si naprosto užil. Navíc jsme zvítězili, za což jsem moc rád.
Jaké byly souboje s teplickými stopery, navíc v momentě, kdy vás bylo o jednoho méně?
Oba byli vyšší než já, nepříjemní. Oproti dorostenecké lize to byl jiný level, schytal jsem pár bolestivých zákroků, ale to k tomu patří a počítal jsem s tím.
Před vítězným gólem jsi absolvoval souboj, po kterém se míč nakonec dostal ke Škodovi a ten skóroval. Jak bys tento moment popsal?
Do onoho souboje jsem se dostal trochu později, než bych měl. Asi se dá říct, že naštěstí (smích). Teplický stoper to totiž odehrál na Škoďáka a ten se trefil parádně. Byla to taková odměna za naši bojovnost a pracovitost všech hráčů na hřišti. I pro fanoušky, kteří nás hnali dopředu a dodávali nám sílu.
Jak tvůj výkon hodnotili trenéři?
Reakce byly vesměs pozitivní, za což jsem obrovsky rád. Je to pro mne pocta a zároveň motivace k další práci.
A co říkali spoluhráči z dorostu?
Hned po zápase mi od nich chodily zprávy na všech možných sociálních sítí. Byl to příjemný pocit. Hrozně bych klukům přál, aby brzy zažili něco podobného, protože hrát za první mužstvo, po tom prahne každý mladý fotbalista.
Už víš, jaké bude zápisné za první start?
Ano, bude dost tučné (smích).
Jsi v kontaktu s někdejším parťákem z útoku Tondou Růskem?
Ano, pravidelně si píšeme a navzájem se sledujeme. Je teď ve výborné formě, daří se mu ve Znojmě i reprezentaci. Doufám, že se naše fotbalové cesty zase spojí a zahrajeme si tady spolu v útoku, jako za starých časů.
Byli na utkání přítomni i tvoji blízcí?
Ano, dorazila mamka, brácha a samozřejmě taťka. Ten si nenechal od dětství ujít snad ani jeden můj zápas, takže by bylo hodně divné, kdyby chyběl zrovna u takovéhle události (smích). Říkali, že si zápas užili a s mým výkonem byli spokojeni, což je super.
Přejděme k dorostu. V "devatenáctce" byla vždy dobrá parta, ale letošní jízda je takřka jedinečná. Čím si to vysvětluješ?
Dle mého je to způsobeno tím, že se sešlo hodně hráčů ročníku 99. V minulosti už jsme nějaké slušné výsledky měli a teď to jen gradovalo. Navíc v minulé sezoně, kdy jsme hráli o záchranu, jsme získali zkušenosti a začali si uvědomovat, jak je důležité vítězit. K tomu se přidali i šikovní kluci z mladších ročníků a společně s trenéry tvoříme výbornou partu, tuhle sezonu si zatím užíváme. Je ale ještě dlouhá a vrchol podzimu v podobě utkání na Spartě nás teprve čeká. Doufám, že se nám bude dařit i nadále.
Jaké máš pro zbytek podzimu cíle?
Ideálně být nominován ke zbylým zápasům prvního mužstva a pak si 6. prosince zahrát za dorost proti Spartě.
A co studium?
Aktuálně jsem ve třetím ročníku, hned po tréninku pospíchám do školy. Za rok mě čeká maturita.
Díky za rozhovor a ať se daří!
