V Brně jsem prožil nejkrásnější fotbalová léta, vzpomíná trenérská legenda Josef Masopust
Celá řada osobností přijde o víkendu slavit stoleté výročí Zbrojovky. Bude však mezi nimi chybět postava, která se do klubové historie vepsala nesmazatelným písmem – trenér Josef Masopust, jenž přivedl Zbrojovku k mistrovskému titulu v roce 1978.
Jeho program byl v minulých dnech velmi nabitý. Ve čtvrtek předával ceny mladým fotbalistům v turnaji, který nesl jeho jméno, po neděli odlétá do Brazílie na Pohár FIFA. „Před cestou si musím odpočinout a nabrat síly. Moc se omlouvám a chci aspoň touto cestou Zbrojovku pozdravit a popřát jí hezké oslavy,“ vzkázala česká fotbalová legenda do Brna.
Připomeňme si osobnost Josefa Masopusta úryvkem z editorialu knihy „100 let FC Zbrojovka Brno“, autorů Antonína Zabloudila a Františka Čapky.
„Je mnoho osobností, které se vepsaly do stoleté historie Zbrojovky. Proti některým jsem hrával, některé jsem vedl jako trenér. S Vlastou Bubníkem jsme se dokonce setkali v národním dresu.
Když jsem přijel v roce 2008 slavit do Brna třicáté výročí zisku mistrovského titulu a setkal se tady s těmi, se kterými se nám to v roce 1978 podařilo, prohlásil jsem, že svoje nejkrásnější léta ve fotbale jsem prožil v Brně. Zopakoval jsem to pak o rok později, když jsem z rukou primátora přebíral Cenu města Brna za sport. A je to pravda. Víte, nejde jenom o tu momentální radost, ale o všechno to, co k tomu patří. Já jsem získal za svůj život hodně individuálních ocenění, ale to za den za dva odeznělo. Ale tady v Brně to všechno trvalo čtyři roky. Byla to moje nejkrásnější fotbalová léta.
O to více mě mrzí smutné setkání s chátrajícím fotbalovým stadionem Za Lužánkami, který jsem společně s hráči navštívil a kde jsme se po třiceti letech společně vyfotili. Byl bych rád, kdyby se i toto stoleté výročí stalo impulsem k výstavbě nového moderního stadionu. Slíbil jsem, že ho rád přijdu otevřít, ale kdy to bude, to samozřejmě nezáleží na mně.
Já jsem ale v zásadě optimista. A to jsem se snažil přenášet na hráče. Myslím si, že jeden z důvodů té dobré výkonnosti našeho mistrovského mužstva byl přístup k povinnostem. Trénoval jsem v několika mužstvech, ale takovou vstřícnost hráčů k plnění povinností jsem nikde jinde nenašel. A hra i výsledky pak přinášely radost. Hráčům, trenérům, funkcionářům a samozřejmě i divákům.
A tu radost ze hry a z úspěchů přeji Zbrojovce a všem kolem ní i do dalších let. Nic ale není zadarmo. Někdy je třeba se i ohlédnout, ale nebrat – jak se říká – z minulosti popel, ale oheň."
