Snad už je to nejhorší za mnou, doufá Hyčka a těší se na Hradec
Do Brna přišel Alois Hyčka z Ústí nad Labem jako relativně neznámý hráč, navíc po dlouhodobém zranění, a v úvodu sezony také nenastupoval. Po přestávce duelu na Slavii ale zasáhl do hry místo Paška a od té doby nechyběl ani minutu.
Premiéra v novém dresu pro něj nebyla jednoduchá. Naskočil do rozjetého utkání na Slavii za stavu 0:2 a neskončilo to tak, jak by si asi přál on i zbytek týmu. "Chtěli jsme to ještě zvrátit, to se bohužel nepodařilo. Proto jsem byl rád, že domácí premiéra s Českými Budějovicemi dopadla výrazně lépe," navázal hned Hyčka dalším utkáním, které Zbrojovka vyhrála 3:1.
Teď vyhlíží utkání v Hradci a doufá, že bude opět členem základní sestavy. "Nebude to tam nic jednoduchého, ale já doufám, že tam zvítězíme, chceme uspět," nezastírá plány na nadcházející zápas.
Rychlonohý rodák z Chebu patří mezi hráče, kteří si rádi zaútočí. "Je to tak, o ofenzivu se hodně snažím. V tomto směru je skvělé být v Brně, trenér po nás útočné pojetí vyžaduje," pochvaluje si nové působiště.
Hyčka se z Chebu do Brna dostával spletitou cestou. Na západních hranicích začal s prvními fotbalovými krůčky v době, kdy měl zdejší klub nejslavnější léta za sebou. "Bohužel Cheb není velké město, nikdy tu vrcholový sport dlouho na nejvyšší úrovni nevydrží. Navíc pak začal stoupat nahoru sousední Sokolov, takže se asi peníze shání těžko," popisuje situaci v místě, kde s fotbalem začínal.
Jeho další kroky zamířily do Slavie. "Tehdy jsme s dorostem Chebu postoupili do divize, povedly se mi nějaké zápasy v Praze a zřejmě se na nich byl někdo podívat. Jako kluk z malého města jsem vždycky chtěl hrát za nějaký velký klub, takže jsem dlouho neváhal," vzpomíná Hyčka na možná zlomový přestup.
Ve Slavii sehrál slibné sezony v mládežnických týmech, v roce 2009 ale zamířil do Ústí nad Labem a nelitoval. "Už ta první sezona se nám povedla více, než jsme čekali, a odměnou byl postup. Pan Habanec mi dával šanci i v první lize, zahrál jsem si tehdy i proti Brnu v Teplicích, kde jsme prohráli 2:3," loví Hyčka v paměti konfrontaci se současným klubem.
Talentovaný bek měl navzdory sestupu Ústí našlápnuto do mládežnické reprezentace, ale fotbalový osud byl proti. Několikrát se zranil a vynechal skoro celou "posestupovou" sezonu. "Snad jsem si tu smůlu vybral. Když můžete jen plavat a jezdit na rotopedu, není to samozřejmě ideální, takže i silově jdete dolů, navíc devět měsíců bez fotbalu," nezastírá Hyčka, že jeho kariéru tento moment přibrzdil.
Před letošní sezonou přišel přesun do Brna. A spousta dřiny. "Měl jsem díky zranění trochu jinou přípravu, po uzdravení někdy v dubnu jsem se do toho pustil a pak v době, kdy kluci začali, jsem měl 14 dní volno. Cítil jsem se trochu slabší. Ale teď už se to zlepšuje a už jsem zvládl odehrát i celý zápas. Doufám, že to nejhorší je za mnou," přeje si dvaadvacetiletý zadák.
