Nový trenér Habanec: Je to výzva, ale nemám z ní obavy
B r n o - Svatopluk Habanec se vrací do míst svého fotbalového mládí. Na dnešní tiskové konferenci byl oficiálně představen jako nový trenér Zbrojovky. Vzápětí pochopitelně následovaly první otázky přítomných novinářů.
S jakými ambicemi do klubu jdete?
Na začátek bych rád předeslal, že se nejedná o klasickou výměnu trenér za trenéra, ale jde o jakýsi průřez celým klubem, o pozici jakéhosi šéftrenéra. Venku se tomu občas říká manažer, ale o oslovení a názvu funkce to není.
Jak složité bylo rozhodování?
Jsem Brňák, narodil jsem se tu, i to hrálo roli v tom, že rozhodování nebylo nijak zdlouhavé. Debata v mé hlavě byla jednoduchá. Vedení Zbrojovky se rozhodlo zřejmě i na základě toho, že mé předcházející štace byly dlouhodobé, nikdy nešlo o nějaký šok, který má nastartovat tápající mančaft. Laťka je nastavena vysoko a je přede mnou výzva, ale nemám z ní obavy. Navíc nejdu do neznámého prostředí, i to je výhoda. Na stadionu jsem hrával od žáčků po dorost. Když jsme kdysi s taťkou chodívali Za Lužánky, říkával pod hodinami, jak by bylo fajn, kdybych za Zbrojovku hrával. Teď tu budu trénovat, takže bude asi spokojený (úsměv).
Mohl byste v krátkosti nastínit vaše vize?
Když to zjednoduším, tak mou koncepcí by měla být větší fotbalovost. Nejde samozřejmě hrát jen na krásu a držení míče, to vám samo o sobě góly nevstřelí. V klubu ale vidím srdeční zaujetí pro Lužánky a byl bych rád, kdybychom na ten nový stadion vstupovali nachystaní, řekněme jako klub elitní pětky. Rád bych také, kdyby se jednota myšlení prořízla do celého klubu. Mužstvo mělo v minulé sezoně hodně bodů, umístilo se vysoko, mým úkolem je to zase nějak pozvednout. S trenérem Vencou Kotalem, který tu odvedl skvělou práci, jsme měli férový a plodný rozhovor. Sám mi říkal, že mužstvo vyždímal jak citron, a na podobné hodnocení si troufnu i já ohledně Slovácka. Z mužstva už se o moc víc dostat nedalo, alespoň ne mojí osobou. Venca měl trošku defenzivnější myšlení, což bylo možná dáno i typologií hráčů, já bych rád Zbrojovce vtiskl svou tvář tak, aby to v nějakém časovém horizontu bylo poznat. To se neobejde bez posílení, rád bych přivedl dva až tři nové hráče mimo Honzy Poláka. Co se systému týče, chtěl bych hrát systémem 4-3-3, v určitých fázích 4-2-3-1. Ideálně aby na toto schéma najely týmy na všech úrovních.
Podle čeho jste vybíral své asistenty a spolupracovníky?
Lukáš Přerost je prakticky můj nejlepší kamarád, dlouhodobě spolu debatujeme o fotbale a máme podobné pohledy a vize. Ríša Dostálek zná prostředí, je na stejné lodi. Také s ním jsem v každodenním kontaktu. Tahle trojice, plus trenér brankářů Martin Doležal a kondiční trenér Jan Cacek, to bude takový nejužší okruh lidí a jádro spolupráce. Rolí Libora Doška bude - kromě pozice vedoucího mužstva - také pozice jakéhosi skauta. Spolu s trenérem juniorky Vladimírem Michalem vytvoří jakousi mapu, abychom měli jasno - konkrétně nám například nabídne manažer pravého beka a my hned uvidíme, že na té pozici máme tři dobré nebo výborné kluky v mládeži a Lojzu Hyčku, a že tedy pravého beka nepotřebujeme.
Program přípravy už je narýsován?
Startujeme 16. a 17. června, kdy jsou na programu testy, v sobotu 18. pak je první trénink, spíše seznamovací. Nastíníme si vize, myšlenky. Od pondělí 20. června pak začíná šestitýdenní běh, v jehož rámci strávíme týden v Uherském Brodě a týden v Rakousku, kde už to bude spíš herní. Obecně v úvodu přípravy nechci mnoho soupeřů, obzvlášť ne kvalitních soupeřů, hráči si zvykají na tréninkový proces. Následně pak musejí ukázat, kdo a jak využil tu startovní čáru. Soustředění v Uherském Brodě bude ideální pro seznámení, tmelení kolektivu, kde jinde než tam se můžeme poznat, komunikovat, nastínit si vize.
Kolik hráčů v kabině znáte?
Většinu spíše v roli soupeřů, třeba takového Pavla Zavadila jsme lákali i na Slovácko, ale dal přednost Brnu. Znám samozřejmě Dušana Melichárka, a také Lojzíka Hyčku, kterého jsme v Ústí kupovali z Chebu. Stal se z něj ligový hráč a poté přestoupil do Zbrojovky.
Stihl jste se už pobavit s Honzou Polákem? Jakou roli pro něj máte nachystanou?
Měli jsme spolu dva dlouhé hovory o tom, jakou pozici bude mít a co od něho čekám. V zásadě se jedná o roli štítu, spojnice mezi obrannou a útočnou fází, plus jako bonus zkušenosti.
Budete chtít, aby splňoval i roli lídra kabiny?
Určitě nebude jediný vůdce, těch je tu víc - Pavel Zavadil, Dušan Melichárek. I od Libora Doška v realizačním týmu čekám, že bude kabinu tmelit. Honza je nadmíru zkušený hráč, poznal, jak to funguje venku. Pevně doufám, že ten profesionalismus, kterým je německý fotbal v dobrém slova smyslu prolezlý, přenese k nám. O jeho zkušenosti se budeme opírat.
Co se posil týče, může se jednat i o někoho ze Slovácka?
Hráči jsou tam většinou pod smlouvou, asi se nedá moc čekat, že bych někoho bral. V hlavě samozřejmě něco je, u fotbalu nevíte dne ani hodiny. Dva tři hráče udělat chceme, jednat by se mělo o rychlostní typy. To je základ.
Po roce a půl se v kabině potkáte s Dušanem Melichárkem, o jehož odchodu toho novináři napsali hodně...
Tohle je krásná příležitost říct, jak to je, protože se na to často lidé ptají. Dušan se tehdy zranil, do brány šel Milan Heča a ve třech zápasech vychytal dvakrát nulu. Chytal tedy dál, Dušanovi jsem řekl, že Milana teď nevyndám, když se mu daří a má formu. Dušan se naštval, správně naštval, protože který gólman by nechtěl chytat, a hledal možnost, jak chytat jinde. Bylo kolem toho trochu vzrušení, ale osobně máme velice dobrý vztah. Třeba o půlnoci jsme si zavolali a řešili, proč se prohrálo a nepovedlo se tohle a tohle.
Máte v plánu před zahájením přípravy dovolenou?
Vzhledem k přesídlení z Hradiště to vidím spíše na krátkodobé dovolené, třídenní pobyt u dcer v Teplicích a tak. Jinak se budu pohybovat spíše kolem Brna.
Profil Svatopluka Habance
Svatopluk Habanec se narodil v září 1969 v Brně, kde také začínal s fotbalem. "Na Srbskou jsem tehdy přišel jako starší žáček a hrál tu až do dorostu, kdy si mne vytáhl do Zbrojovky pan Harašta a stali jsme se mistry Československa. Po vojně jsem ve Zbrojovce spíš jen trénoval, protože kvalita kádru byla obrovská, a po roce v KPS jsem přešel do Teplic," popisuje Habanec, kterak se z Brna ocitl na dalekém severu.
Zde strávil dlouhé a úspěšné roky - za Teplice si zahrál první ligu, posléze zde trénoval pod Dušanem Uhrinem starším, Františkem Ciprem, Františkem Strakou či Vlastislavem Marečkem. "Dlouho jsem pak vydržel i v Ústí, se kterým jsme postoupili do ligy. Musím to zaklepat, zatím jsem nikde neskončil předčasně," zmiňuje Habanec věc, kterou se mnoho koučů pochlubit nemůže.
Z Ústí se pak přesunul na Slovácko a také zde vydržel dlouho, konkrétně čtyři roky. Nyní se tedy řádnou oklikou vrací do Zbrojovky, tentokrát jako trenér. Tak ať se daří!
