Břežný se na práci u juniorky těší
Jako hráč procestoval Daniel Břežný půlku Evropy, nyní se usadil v Brně, kde začíná svoji trenérskou dráhu. Zatím jako asistent juniorky Zbrojovky.
K juniorskému týmu Zbrojovky přišel Břežný v létě jako asistent Ludevíta Grmely. S trénováním už ovšem začal před dvěma lety. "Po operaci křížových vazů jsem nemohl hrát, a tak jsem začal trénovat Bosonohy. Byl jsem tam dvě sezony a dvakrát se nám podařilo postoupit. Tato práce mě zatím hodně baví a pozice u juniorky je pro mě další výzvou. Oproti Bosonohům je to posun vzhůru, vše je mnohem profesionálnější. Kluci mě celkem mile překvapili, jsou v pohodě a hlavně je na nich cítit, že se chtějí zlepšovat," poznamenal čtyřiatřicetiletý odchovanec klubu.
V české nejvyšší soutěži sice odehrál pouze sedmnáct zápasů v dresu Zbrojovky a Slovácka, ovšem jeho kariéra je protkaná řadou zajímavých zahraničních angažmá. "První bylo v řeckém Volosu, který hrál druhou ligu. První měsíce pro mě byly dost těžké, byl jsem poprvé sám venku a neuměl řeč. Ale vzpomínám na to rád. Divočejší to bylo v Kazachstánu, kde člověk nemohl sám večer ani vyjít na ulici. Taky tam byly problémy s penězi, doteď mi dluží dost velkou částku. Fotbalově to ale bylo v pohodě. Liga měla svoji kvalitu, byla plná Rusů a Ukrajinců, na špičkové zápasy chodilo přes patnáct tisíc lidí. A my jsme skončili třetí, což bylo slušné," vzpomíná na působení v Šachtaru Karaganda.
Břežný působil i ve slovenském Ružomberku, ale poslední zahraniční štace byla opět netradiční - v lichtenštejnském Vaduzu. "Vypadá to možná trochu exoticky, ale je to tam prakticky jako ve Švýcarsku, klub ostatně hraje švýcarskou ligu. Tehdy se poprvé postoupilo do první ligy, takže jsem nastupoval opravdu proti kvalitním hráčům. Byla tam spousta Afričanů a fotbalistů z jižní Ameriky, se mnou hrál v týmu například současný brankář Basileje a švýcarské reprezentace Yann Sommer. Na lavičce jsme měli velké osobnosti - nejdříve švýcarského rekordmana v počtu reprezentačních zápasů Heinze Hermanna a potom německého internacionála Pierra Littbarského. Zatímco s prvním jsem vycházel výborně, po příchodu druhého jsem už moc nehrával. Bylo nás ale třicet a hrát mohlo jenom jedenáct," naznačuje, s jakými osobnostmi přišel do kontaktu.
Do Zbrojovky kdysi přestoupil z Kohoutovic už jako mladší žáček a od základní školy chodil do jedné třídy s Petrem Švancarou, Milanem Pacandou nebo Liborem Doškem. Byl členem mládežnických reprezentačních výběrů, ovšem přechod do áčka nezvládl tak, jak si asi představoval. Do základní sestavy se natrvalo nikdy neprosadil a po sérii hostování nakonec zamířil jinam. Nyní to chce ve Zbrojovce zkusit znovu - jako trenér.
