Zbrojovce po dlouhých letech skutečně věřím, hlásí legenda Mikloš
B r n o - Jan Mynář, Michal Havlík a Čeněk Absolon si se zbrojováckými legendami povídali bezmála dvě hodinky o všem možném. Velkým sálem Regionální hospodářské komory zněly historické zážitky, řešila se tu aktuální situace a přítomné borce pochopitelně zajímaly i výhledy do budoucna. Úterní neformální posezení vykouzlilo bývalým fotbalistům Zbrojovky úsměvy na tváři.
„No jo, to bylo super, protože s některými se sice potkáváme často, ale jiné jsem neviděl přes tři roky, třeba Honzu Kopence i déle. Dneska to bylo příjemné. Chyběla už jen troška vínečka a zazpívat, ale to ještě přijde,“ neskrýval nadšení legendární Ľudovít Mikloš.
Populární hráč také ocenil vize, které nové vedení legendám prezentovalo. „Pan Mynář na mě udělal velký dojem. Čestné slovo. Normální frajer, nevykládá nám pohádky o titulech a pohárech do dvou let, ale místo toho jasně popsal systém, na kterém chce celou Zbrojovku postavit,“ povídal hráč, který v dresu Brna odehrál 139 prvoligových a 30 druholigových utkání.
Spolu s ním dorazili také mistři ligy Karel Jarůšek, Josef Hron, Libor Došek, Jiří Hajský, Jindřich Svoboda a Jan Kopenec. Další byli pozváni, ovšem některým termín nevyhovoval, jiní se z důvodu nemoci museli omluvit. „Něco takového nepamatuji, je to pro nás novinka. A strašně příjemná. Konečně to bylo fajn, protože na Zbrojovce už jsme se bohužel nepotkávali.“
Podobná setkání klub plánuje organizovat opakovaně. Cílem je také legendy více vtáhnout do celkového dění a ukázat jim, že Zbrojovka si svých nejslavnějších hráčů váží. „Všichni máme radost z toho, že se něco děje a máme z toho dobrý pocit. Po nějakém čase jsem na fotbal přestal chodit úplně, protože na to nebyla nálada a necítil jsem se tam dobře. Doufám, že se to teď změní,“ usmíval se útočník s přezdívkou Fero.
Kromě historek z minulosti došlo i na poznatky, které Miklošovi u současné Zbrojovky v posledních letech chybí. „Za našich dob byl trénink podvědomě víc než zápas. Už tam jsme do toho šli po hlavě a nechtěli jsme prohrát žádný souboj. Každý zákrok byl na hraně, ale zároveň fér. V zápase už to potom fungovalo automaticky,“ popisuje přístup svého týmu v 70. letech.
Mikloš vzpomněl i konkrétní situace, které tehdy vedly k úspěchům. „Když jsme hráli druhou ligu, měli jsme v mančaftu vůdce. Jmenoval se Bedřich Soukal, ten byl víc než trenér. Když mě na hřišti obešel hráč, Béďa mě tak seřval, že jsem se už do konce sezóny bál prohrát souboj nebo něco vypustit,“ připomněl vynikajícího defenzivního záložníka Zbrojovky, který fotbalově vyrostl v Králově Poli.
„Důležité je být pospolu. Všichni. Za nás trenéři rozdávali pokuty jednotlivcům, kteří nebyli na společných volnočasových akcích. Protože dobrá parta je pro psychiku mužstva také důležitá. Soudržnost a maximální nasazení. Jsou to maličkosti, které ve finále tvoří potřebný hlad po vítězství. To by teď klukům mohlo nejvíc pomoct,“ naznačuje současným fotbalistům, kudy by mohla z nelehké situace vést cesta.
A pokračoval v nadšení, které v něm vyvolalo odhodlání nových šéfů jednoho z nejslavnějších klubů u nás. „Konečně vidím, že se něco v naší flintě bude dít. Panu Mynářovi jsem uvěřil. Jeho myšlenka se mi líbí. Všichni věříme, že to dokáže. Samozřejmě nebude to hned zítra, ani za měsíc, ale vyhlídky do budoucna jsou optimistické. Postupem času výsledky uvidíme všichni,“ byl přesvědčený.
Kdy se jižní Moravě vrátí fotbalová hrdost teď bude se svými parťáky s napětím vyhlížet. „Zaměření na mládežnická družstva formou nové moderní akademie je něco, na čem může do budoucna klub kvalitně a dlouhodobě fungovat. A já tomu po dlouhých letech skutečně věřím,“ dodal na závěr střelec, který za Zbrojovku v první lize a druhé lize vsítil celkem 50 gólů.
