ROZHOVOR: S šéftrenérkou Houšťovou o nové sezóně Zbrojovaček
B r n o – Na opětovném postupném vzestupu ženské kopané ve Zbrojovce má nedílnou zásluhu i šéftrenérka Eliška Houšťová. Ta je součástí Zbrojovky od letošního jara, v aktuální sezóně má pod sebou už čtyři dívčí týmy.
K mladším a starším žákyním a přípravce přibyly dorostenky. "Nebylo to úplně jednoduché, a pořád ještě není. Ale velký kus práce jsme v přestupové období už odvedli - přišlo téměř dvacet nových hráček, většina právě do kategorie juniorek. Pracujeme výhledově i na dalších přestupech v zimním období, kde máme nějaké holky ještě rozjednané a u dalších zjišťujeme, jestli by byla možnost je do Zbrojovky přivést. Máme novou kategorii, takže hráčky potřebujeme získat. A pak je taky samozřejmě otázka, co bude s kvalitou, protože kvantita je jedna věc a kvalita pak druhá. Ale víme už z minulé sezóny, že holky mají potenciál a postupně se zlepšují,“ shrnuje Eliška své dojmy z úvodu nové sezóny.
A jak to vypadá s dalším potenciálním rozšířením, například o mužstvo dospělých Zbrojovaček? „Nějaké dlouhodobé vize samozřejmě máme, a to nemluvím jen o áčku. Na příští sezónu to ale zatím neplánujeme, to by byla velká honička. Teď je prioritou stabilizace kádru, a to nejen hráček, ale i trenérů. Kvalitní soutěže, zlepšování zázemí a realizační týmy, to vše je před námi a můžeme na tom pracovat. Plus aspirace na ženskou akademii, pro to také děláme maximum. Ať už se jedná o personální složení, kdy mám domluveného kondiční trenérku, trenérku brankářů, pracujeme na vzdělávání trenérů. Mezer, které bych ráda zaplnila, je dost.“
Otázka zázemí je poměrně klíčová. „Aktuálně máme domluvené hřiště s přírodní trávou v Jundrově, kde máme nejmladší kategorie. Starší holky trénují na umělce Za Lužánkami a ve Fotbalovém centru. Byli bychom rádi, kdyby se povedlo už od jara mít všechny holky na přírodní trávě a v případě nepřízně počasí mít zajištěnou umělku. Je to náročný požadavek, ale jdeme si za tím,“ usmívá se Houšťová. „Domácí zápasy hrají žákyně v Bosonohách, zbytek na Srbské,“ doplňuje.
I v procesu neustálé výstavby samozřejmě nejde zapomínat na sportovní cíle. „Je jasné, že chceme hrát co nejlepší fotbal s dobrými výsledky. Zároveň známe kvality kádrů a víme, jak jsou v které soutěži síly rozloženy. Nelétáme v oblacích, nechceme nic nereálného, ale bylo by špatné ambice nemít. Vzhledem k tomu, jak týmy skládáme, chceme hrát prim především v kategorii starších žákyň, od té bychom se chtěli odrazit k dalším sezónám. Žákyně hrají nejvyšší moravskoslezskou soutěž, dorostenky druhý výkonnostní stupeň,“ vysvětluje na závěr šéftrenérka.