sobota 30.6.2018

3 Nitra
0 Zbrojovka Brno
příp.

sobota 7.7.2018

2 Zbrojovka Brno
2 MFK Skalica
příp.

sobota 14.7.2018

2 Zbrojovka Brno
0 Vyškov
příp.

neděle 22.7., 18:00 - Vstupenky

Zbrojovka Brno
Jihlava
1.kolo

neděle 29.7., 17:00

Vlašim
Zbrojovka Brno
2.kolo

neděle 5.8., 20:00

Zbrojovka Brno
Chrudim
3.kolo

neděle 12.8., 10:15

Žižkov
Zbrojovka Brno
4.kolo

neděle 19.8., 18:00

Zbrojovka Brno
Č. Budějovice
5.kolo

sobota 25.8., 17:00

Prostějov
Zbrojovka Brno
6.kolo

pátek 31.8., 17:00

Ústí n. L.
Zbrojovka Brno
7.kolo

neděle 16.9., 18:00

Zbrojovka Brno
Táborsko
8.kolo

sobota 22.9., 10:15

Pardubice
Zbrojovka Brno
9.kolo

neděle 30.9., 18:00

Zbrojovka Brno
Varnsdorf
10.kolo

pátek 5.10., 18:00

Znojmo
Zbrojovka Brno
11.kolo

neděle 21.10., 18:00

Zbrojovka Brno
Sokolov
12.kolo

neděle 28.10., 15:00

Hradec Králové
Zbrojovka Brno
13.kolo

neděle 4.11., 18:00

Zbrojovka Brno
Vítkovice
14.kolo

sobota 10.11., 10:15

Třinec
Zbrojovka Brno
15.kolo

neděle 25.11., 18:00

Zbrojovka Brno
Vlašim
16.kolo

sobota 2.3.

Chrudim
Zbrojovka Brno
17.kolo

neděle 10.3., 18:00

Zbrojovka Brno
Žižkov
18.kolo

sobota 16.3.

Č. Budějovice
Zbrojovka Brno
19.kolo

neděle 31.3., 18:00

Zbrojovka Brno
Prostějov
20.kolo

neděle 7.4., 18:00

Zbrojovka Brno
Ústí n. L.
21.kolo

sobota 13.4.

Táborsko
Zbrojovka Brno
22.kolo

středa 17.4.

Zbrojovka Brno
Pardubice
23.kolo

sobota 20.4.

Varnsdorf
Zbrojovka Brno
24.kolo

neděle 28.4., 18:00

Zbrojovka Brno
Znojmo
25.kolo

sobota 4.5.

Sokolov
Zbrojovka Brno
26.kolo

středa 8.5.

Zbrojovka Brno
Hradec Králové
27.kolo

sobota 11.5.

Vítkovice
Zbrojovka Brno
28.kolo

neděle 19.5., 18:00

Zbrojovka Brno
Třinec
29.kolo

sobota 25.5.

Jihlava
Zbrojovka Brno
30.kolo

Co jsem si vydřel, to mi život vrátil, hlásí nový trenér gólmanů Martin Vaniak

Co jsem si vydřel, to mi život vrátil, hlásí nový trenér gólmanů Martin Vaniak

B r n o - V zápasovém bulletinu pro utkání s Duklou jste si tentokrát mohli přečíst obsáhlý rozhovor s novým trenérem gólmanů - Martinem Vaniakem. Jeho přepis vám jako obvykle nabízíme na webu.

01.11.2017 | Martin Lísal

 

V kariéře toho zažil hodně. Začínal na škváře a ještě na vojně by ho asi nenapadlo, že si v budoucnu zachytá za národní tým a bude likvidovat střely věhlasných soupeřů v Poháru UEFA či Lize mistrů. Leč stalo se a Martin Vaniak se zařadil mezi legendární gólmany novodobé tuzemské fotbalové historie.

Nyní koučuje sedmačtyřicetiletý Vaniak brankáře Zbrojovky a představuje se vám v obsáhlém rozhovoru, který mapuje minulost i současnost.

Jaké byly tvoje fotbalové začátky?
Začínal jsem v rodném Ústí nad Labem v sedmi letech. Měl jsem hřiště přímo před barákem, takže se to nabízelo. Nejprve jsem hrál za dnes už neexistující klub Severotuk Ústí, v žácích jsem pak přešel do Armaturky, což je dnešní FK Ústí nad Labem.

Zkoušel jsi i jiný sport?
Provozoval jsem nějaký čas i stolní tenis. Postupem doby jsem od toho ale upustil, protože se to nedalo skloubit.

Pak přišla vojna v Hodoníně. Z Ústí docela dálka, hádám, že to nebyla dobrovolná volba.
Narukoval jsem do Dukly Tábor, kde probíhal výběr. Měl jsem přislíbený Žatec a najednou jsem se objevil na druhé straně země, 400 kilometrů od Ústí. Tady jsem chytal nejprve krajský přebor a pak třetí ligu.

Vojenské služby u fotbalových oddílů bývaly někdy podstatně volnější, jaké to bylo konkrétně v Hodnoníně?
Úplná pohoda to nebyla, chodili jsme i do stráží a podobně. V sobotu nebo neděli se hrál zápas, odpoledne byly tréninky. Tím, že jsem narukoval kolem listopadové revoluce, jsem měl nakonec vojnu o čtyři měsíce kratší.

Na Moravě se ti zalíbilo, jak se pak upeklo tvoje angažmá v Sigmě?
Proti Olomouci jsem shodou okolností odchytal pohárové utkání, zaujal jsem je a dali mi angažmá. Nejprve na půl roku na zkoušku, pak už jsem tam zůstal a postupně si vybudoval pozici jedničky, byť jsem začínal jako trojka. Dva roky jsem seděl na lavičce za Lubošem Přibylem, který přišel se mnou, ale objezdil jsem s klubem velké zápasy, byly to parádní roky. Pořád jsem byl mladý kluk po vojně, který zažil jenom škváru na severu Čech. A najednou jsem byl v Hamburku, na Realu, mohl jsem cestovat a hrát po Evropě. To byla velká motivace, abych na sobě pracoval a postupně si takové zápasy mohl zahrát sám.

Máš z té doby nějaký dres na památku velkých zápasů?
Schované mám dva, od gólmanů z Bangor City a Juventusu.

Jaké bylo hrát pod trenérem Brücknerem?
On je jeden z nejlepších trenérů, ne-li nejlepší. Je to člověk, který měl od začátku vizi; už předem věděl, co chce hrát. Byl jedním z mála, který v té době přišel a vnukl mužstvu nějakou tvář, na tréninku i v utkání.

Kariéru máš zajímavě rozdělenou – čtrnáct let na Moravě, Řecko a pak pět let v Čechách.
Dlouho jsem byl v Olomouci, vlastně dvakrát, mezitím v Drnovicích, kde jsme se taky dostali do Poháru UEFA. A potom jsem zkusil Řecko, to je taky na jihu, v teple (smích).

A pak už přišla česká anabáze. Nejprve krátce Most, poté Slavia. Upřímně, napadlo vás tehdy, že by z toho ještě mohla být Liga mistrů, tituly a vlastně nejúspěšnější roky kariéry?
Vůbec ne. Do Mostu jsem šel v průběhu soutěže, když potřebovali pomoc. Zachránili jsme ligu a já si hledal něco nového. Rakousko, Maďarsko, tam jsem byl i na zkoušce. A ozvala se Slavia. Měl jsem zprvu dilema, jestli jo, nebo ne. Nebyla na tom finančně dobře, potácela se v problémech. Nakonec jsem si řekl dobrý, zkusím to. Šel jsem tam na výpomoc s tím, že kdyžtak za půl roku uvidím a můžu jít zase jinam. A bylo z toho nakonec šest let, dva tituly, Champions League, Pohár UEFA. Neskutečný závěr kariéry. Beru to tak, že to, co jsem si prožil a vydřel, mi život tímhle vrátil.

Který zápas ti utkvěl nejvíce v paměti?
Asi to předkolo s Ajaxem, to rozhodlo o všem. Slavia se poprvé dostala do Ligy mistrů, tím jsme se všichni zapsali do její historie. Horko těžko se tam prokousávala a já tomu se Standou Vlčkem napomohl. Pro mě tedy oba zápasy s Ajaxem.

Dostane se člověk v takovém zápase do euforie, kdy si říká, že už chytí všechno?
Dá se to tak říct. I tak to ale samozřejmě byly stresy, protože proti nám stál neskutečný tým. Když si vezmeš, kde ti hráči hrajou, tak je neuvěřitelné, že jsme to zvládli a postoupili.

Pak přišla základní skupina a šest zápasů, které znamenaly postup ze třetího místa do Evropské ligy. Na první rok mezi elitou slušné. Jaké ty zápasy byly?
Na Arsenalu jsme dostali pěkný világoš. Nikdy by mě nenapadlo, že dostanu sedm gólů, bohužel stalo se. Do té doby jsem měl maximálně pět na Spartě a Olympiakosu. Porazili jsme ale Steauu, u nich remizovali a šli dál. Ve skupině pak byla ještě Sevilla, ta nás rozebrala doma i venku.

A v týmu tehdy i Tomáš Jablonský, současný Zbrojovák.
Jasně, pamatuju si, že nastoupil právě na Arsenalu, kde ho Hleb předběhl asi o dvacet metrů (smích).

Konec ve Slavii už tak veselý nebyl, na klub dolehly těžké roky. A tys končil vlastně nadvakrát. Jak k tomu došlo?
Ve Slavii proběhlo snad deset gólmanů, nechtěl jsem se někam tlačit – měl jsem už svoje roky. Trenér Jarolím mě několikrát posadil na lávku, protože chtěl dát šanci mladším, ale stejně jsem se pořád vracel. Pak jsem se dva měsíce chystal na novou práci u mládeže, včetně stáží, ale skončila půlsezona a zase mě povolali zpátky. Tehdy byl problém finanční i hráčský a bylo potřeba se zachránit, aby klubu zůstala licence a přišel nový investor. Odchytal jsem patnáct zápasů a zachránili jsme se, až pak jsem skončil definitivně.

Čím si vysvětluješ ten náhlý sešup?
Došly peníze, moc kvalitních hráčů už tam nechodilo, takže se hrálo s kluky, co tam zůstali. Je to těžké a nepříjemné, když třeba nevidíš šest měsíců ani korunu. Hráči si půjčovali, neměli pomalu na nájem, ale klobouk dolů před všemi, jak bojovali. Velkou satisfakcí bylo, když jsme sice prohráli na Spartě, ale tribuny na domácí křičeli „bojujte za Spartu“, protože jsme je fotbalově přehrávali. Mužstvo bylo zocelené a zachránilo se.

Od klubové kariéry přejděme k reprezentační. Premiéru sis odbyl v roce 2002 na Kypru, tedy v prvním utkání, kdy mužstvo vedl kouč Brückner.
Je to tak, byl jsem u zrodu nového týmu a nové éry. Odchytal jsem nějakých sedm zápasů, ale bohužel se pak nedostal na EURO do Portugalska, kde kluci udělali velký úspěch a zanechali dobrý dojem. Ještě jsem se pak několikrát vrátil v roli náhradníka, protože jsem si výkony ve Slavii vydobyl nějakou pozici. Už ale nebyla tak stabilní, spíš jsem paběrkoval. I tak to ale bylo fajn, nikdy jsem neměl tendenci být reprezentant, jsem přece jenom kluk z ulice, který sám trénoval a až do nějakých dvaceti nezažil trenéra gólmanů. To přišlo až v Olomouci, takže se dá říct, že jsem se teprve po vojně začal učit chytat. Do té doby jsem byl takový samorost.

V roce 2004 nicméně jeden úspěch na kontě máš, byť kuriózní – vyhraný šampionát v chytání přímých kopů.
Bylo to neoficiální mistrovství v Marbelle, kam jsem letěl na konci roku 2004. Zúčastnilo se pětadvacet hráčů a pět gólmanů, probíhalo to dva dny, na každého kopalo pět hráčů a dva nejlepší měli postoupit do finále. Já semifinále vyhrál, ale protože tam nebyl žádný španělský gólman, udělali nový program a dali všech pět gólmanů znovu. Každý si vylosoval dva střelce a já vyhrál i tohle.

A co Zidane, který se turnaje taky zúčastnil?
Jo, byl tam, přiletěl tryskáčem, odkopal to, vypadl a odletěl (smích). Z dalších hráčů si pamatuju třeba Villu. Ten rok jsem se s ním shodou okolností potkal v Intertotu, v němž hrál ještě za Zaragozu.

Po skončení kariéry přišel okamžitý přesun na trenérskou lavičku. Jak dlouho jsi byl rozhodnutý, že se tak stane?
Už na konci kariéry jsem to věděl, přece jen jsem stál nějakých pětadvacet let v bráně, hodně jsem toho zažil – trenérů i tréninků. Měl jsem co předat a toužil jsem ty zkušenosti dát nové generaci.

Jaká je v kostce náplň práce trenéra gólmanů v rozběhnuté soutěži?
V první řadě se dívám na naše hráče, co jim chybí a co je dobré zlepšit. Na to vymyslím nějaké cvičení a aplikuju je na hráče. V první lize jsou de facto hotoví gólmani, které musíš připravit na zápas. Psychicky, udělat jim servis, aby byli srozuměni s taktickými věcmi, nachystaní. Zkrátka vše směřovat k zápasu. Když je příprava, je to samozřejmě o něčem jiném.

Těsně před tvým příchodem týmu mimochodem zažil ligový debut Pavel Halouska. V tom utkání – shodou v okolností v Edenu – jsem měl nějakou dobu dojem, že navázal na tvoje vystoupení proti Ajaxu. Cos na to říkal?
Je rozhodně dobré, když gólman – a zejména mladý gólman – v takovém zápase chytí první střelu, začne se mu dařit. A má i štěstí, to musí mít, bez toho to nejde. Je to obrovská vzpruha, protože ví, že na ligu má a může pokračovat dál. Nelze to ale přecenit, samozřejmě přijdou výkyvy. Pak je na gólmanovi, aby se nepodělal, ale vzal si od všeho to dobré. Špičkový gólman se totiž nepozná po půl roce, to v žádném případě. Dobrý hráč se pozná až v kritických situacích.

Máš už přehled i o dalších gólmanech ve Zbrojovce? Třeba o Adamovi Stejskalovi z dorostu?
Vím o tom, že tu máte šikovného gólmana. Mám v plánu se domluvit s trenérem dorostu a vzít jej do pozápasového tréninku, pokud by to bylo možné. Abych jej viděl a poznal blíž. Na pozápasovém tréninku je k tomu ideální příležitost, protože tam mívám jen jednoho gólmana. Jinak se pořád aklimatizuju, rozhlížím. V týmu aktuálně trénujeme tři, což je důležité. S Dušanem a Pavlem ještě Jirka Floder. Nemám zatím vůbec žádnou výtku ani problém.

Jak došlo k trenérskému spojení bývalých spoluhráčů Vaniak – Pivarník?
Hrávali jsme v Sigmě, pak se naše fotbalové cesty rozešly. On přestoupil do Rapidu, já šel tak všelijak. Sešli jsme se až v Bohemce. Jsme ale rodina, takže jsme se bavili, že pokud by se něco naskytlo, zkusíme to. Já byl ve Slavii dva roky u mládeže, což mi moc nevyhovovalo, protože jsem chtěl zkusit být u velkého fotbalu. Tak jsme se sešli v Ďolíčku. Máme oba stejnou vizi, tím je to jednodušší.

A třetí do party, Tomáš Trucha?
Ten se s trenérem poznal už v Holici, já ho do té doby neznal vůbec, poprvé až v Bohemce.

Jako poslední věc nelze nezmínit přezdívku Čaroděj. Kdy přesně vznikla?
Ta přezdívka samotná se zrodila poměrně dávno. V Příbrami mě tak označil Marcel Mácha, když to řekl do televize. To jsem byl ještě v Drnovicích. Do podvědomí se přezdívka ale dostala až ve Slavii právě v souvislosti se zápasy proti Ajaxu.

Díky za rozhovor a ať se daří!

 

Aktuality

13.7.2018

Junioři do Kroměříže

Juniorka Zbrojovky sehraje generálku na ligu na hřišti třetiligové Kroměříže. Hraje se v úterý 17. července v 17:00. Plánované utkání v Lanžhotě bylo po dohodě obou klubů zrušeno.

5.7.2018

Fanshop přes svátky uzavřen

Upozorňujeme fanoušky, že zbrojovácký Fanshop je ve dnech státních svátků (5. a 6. července) uzavřen. Děkujeme za pochopení.

13.6.2018

Fanshop ve čtvrtek uzavřen

Upozorňujeme fanoušky, že oficiální fanshop Zbrojovky bude ve čtvrtek 14. června z provozních důvodů uzavřen. Děkujeme za pochopení.

7.6.2018

Pachlopník v repre

Zbrojovák Ondřej Pachlopník byl dodatečně nominován do reprezentace U18 pro turnaj v Lisabonu (9. až 18. června). Národní tým se během turnaje postupně utká s Japonskem, Norskem a Portugalskem.

30.5.2018

Otevírací doba Fanshopu

Upozorňujeme fanoušky, že zbrojovácký Fanshop bude ve čtvrtek 31. května z provozních důvodů uzavřen. Otevřeno naopak bude mít v sobotu 2. června během Dětského dne se Zbrojovkou a utkání hvězd, a to od 10 hodin.

30.5.2018

Zbrojováci v repre

Hráči Zbrojovky Antonín Svoboda, Adam Stejskal a Michal Ševčík byli nominováni do reprezentace U16 pro přípravné zápasy s Běloruskem (5. června v Domažlicích a 7. června v Dobřanech).

25.5.2018

Fanshop v úterý uzavřen

Upozorňujeme fanoušky, že zbrojovácký Fanshop bude v úterý 29. května z provozních důvodů uzavřen. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

22.5.2018

Zbrojováci v repre

Hráči Zbrojovky Antonín Růsek a Ladislav Krejčí se zúčastní tréninkového kempu reprezentace U20 v Písku (28. až 30. května). Mezi náhradníky je David Gáč. Tonda Růsek je zároveň náhradníkem reprezentace U21 pro soustředění a přípravné zápasy v Rakousku. Adam Obert pak odcestuje se slovenským týmem U16 na dva přípravné zápasy proti Dánsku (27. až 31. května).

17.5.2018

Zbrojováci v repre

Zbrojováci Filip Kocůrek, Filip Šimeček a David Jambor byli nominováni do reprezentace U15 pro dva přípravné zápasy s Ukrajinou (22. a 24. května v Praze).

27.4.2018

Fanshop uzavřen

Upozorňujeme fanoušky, že zbrojovácký Fanshop bude v týdnu od 30. dubna do 4. května z provozních důvodů uzavřen. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Fanshop

Banner

Facebook

Copyright © 2011-2018 FC Zbrojovka Brno & eSports.cz, s.r.o. • RSS kanál

Veškerý obsah stránek chráněn podle autorského zákona a jeho přejímaní bez výslovného souhlasu redakce je zakázáno.
Povolena je citace částí materiálů zde zveřejněných s uvedením zdroje www.fczbrno.cz