Jen se z lavičky přesunu na tribunu, usmívá se končící masér Petr Doubrava

Jen se z lavičky přesunu na tribunu, usmívá se končící masér Petr Doubrava

B r n o - Poslední zápas roku 2018 přinesl také jedno sbohem. S fotbalovou Zbrojovkou se po patnácti letech loučí masér Petr Doubrava, který se rozhodl pro velkou životní změnu a opouští fotbal i maséřinu.

Před výkopem utkání se klub s Petrem oficiálně rozloučil, součástí zápasového bulletinu pak byl i rozhovor. Jeho přepis vám jako obvykle nabízíme na webu.

Petře, jaké byly tvoje první kontakty s fotbalem?
Od samých začátků ve Zbrojovce (smích). Jako malý jsem tu začal hrát a prošel všemi kategoriemi až do dorostu. Pak mi ale kariéru zkomplikovaly problémy s kolenem, takže jsem dostal volbu, jestli hrát dál s nutností lékařských zákroků, plastiky a podobně. Zvážil jsem to a rozhodl se neriskovat. U fotbalu jsem ale chtěl zůstat, takže jsem vystudoval fyzioterapii a věnuju se nejoblíbenějšímu sportu alespoň takhle.

A jak dlouho jsi ve Zbrojovce v téhle roli?
Masérem u "áčka" jsem se stal v roce 2003, prakticky jsem začínal v často vzpomínaných zápasech letního poháru Intertoto. Předtím jsem ještě působil u mládeže. S krátkou přestávkou tak ve Zbrojovce jako masér působím patnáct let, s tím, že moje role se měnila a jeden čas jsem chodil jen na regenerační tréninky, nikoliv na zápasy.

Máš spočítané, kolik jsi zažil trenérů?
Pokud se nemýlím, tak třináct. První byl Karel Večeřa, poslední Pavel Šustr. Ten ještě hrál, když jsem u Zbrojovky jako masér začínal (úsměv).

Můžeš prozradit, co bylo hlavním motivem pro rozhodnutí o konci?
Rozhodl jsem se změnit prostředí a věnovat se něčemu jinému, a to hlavně z časových důvodů. Rád bych se věnoval rodině. Práci ve fotbale miluju, ale je nesmírně časově náročná, prakticky každý víkend se hraje, v zimě, v létě, dvakrát do roka je soustředění. Nebylo to lehké rozhodnutí a sám nevím, jaké to bude. Jedno je ale jisté, se Zbrojovkou nekončím. Jen se z lavičky přesunu na tribunu (úsměv).

Za dlouhé roky služby máš v paměti určitě řadu zajímavých zážitků. Které se ti vybaví jako první?
Možná hned ty úvodní, z poháru Intertoto. První zápas jsme hráli ještě mimo Brno, tuším v Poštorné. Pak přišel Guingamp, na výstup z tunelu nezapomenu. Plné hlediště, pyro na tribunách a obrovský řev. Navíc se postoupilo a pak přišly zápasy s Villarealem. K odvetě jsme letěli, snad poprvé v novodobé historii v oblecích. Speciálem se čtyřmi okny, můj první let, moc klidný jsem nebyl (úsměv). A po příletu do Španělska nás čekala typická tamní letní prádelna. Pro fanoušky, kteří cestou dodržovali pitný režim, to asi nebylo nic snadného. Hezká pak byla i sezóna, kdy jsme byli kousek od postupu do pohárového finále i od Evropy, a pak nesmím zapomenout na šesté místo v roce 2016 a vyprodanou Srbskou se Spartou.

Když byla řeč o rodině, jak se ti dařilo oprostit se od fotbalových starostí v době, kdy se klubu nedařilo?
Já vždycky myslel, že od fotbalu umím vypnout a chovat se, jako by se nic nedělo. Ale byl jsem ujištěn, že ne (smích). Je to těžké, člověk reaguje jinak, je podrážděnější. O to lepší je pak samozřejmě období po zápasech, které skončí výhrou.

Jak vidíš další cestu Zbrojovky?
Vím, že v klubu je spousta talentovaných hráčů, ti mají možnost růst pod trenérem, který je dobře zná. Je škoda, že se nepovedlo víc zápasů dotáhnout do vítězného konce, ale nestávalo se, že by nás někdo přehrál. Věřím, že se Zbrojovka rychle vrátí do první ligy. A jako divák budu u toho.

Co ti na tvé současné práci bude nejvíc chybět?
Bude toho hodně, hlavně kolektiv, parta. Kustod Jirka Havlíček, masér Jirka Bílý a všichni další lidi z klubu. Třeba na soustředění budu vzpomínat - hodně dřiny, ale když si sedne parta, zvládne se to parádně. Samozřejmě mi doma známí vždycky říkali, jé, ty se máš, letíš k moři. Ale abych moře vůbec viděl, musel jsem si přivstat a jít před snídaní (smích).

Zažil jsi ještě legendární zimní soustředění na běžkách? Dnes už to obecně moc k vidění nebývá.
Zažil, zažil. Nezapomenu například na trenéra Soukupa, který naordinoval klukům vosky, ale netrefilo se úplně počasí. Borci tak měli na lyžích dvacet čísel sněhu a takový Truska úplně utrhl podrážku od boty (úsměv). I pro nás to samozřejmě byla dřina.

Jsi Brňák od narození?
Su, klasické Brňák z Husovic (smích).

Tak díky a ať se ti v další životní etapě daří!

další články

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B
A-tým
27.03.2024 | Martin Lísal

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B

B r n o - Jediná jarní reprezentační pauza je minulostí a druhá nejvyšší soutěž pokračuje dvacátým...
SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?
Ostatní
27.03.2024 | Martin Lísal. FOTO: fotbal.cz

SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?

B r n o - Březnová reprezentační pauza je u konce, do svých týmů se postupně vracejí i hráči...
SOUHRN: Zbrojováci na hostování
Ostatní
25.03.2024 | Martin Lísal

SOUHRN: Zbrojováci na hostování

B r n o - V reprezentační přestávce je rubrika, mapující osud hráčů Zbrojovky na hostování,...