Mým snem je anglická liga, prozrazuje šestnáctiletý kanonýr Svoboda
B r n o - V zápasovém bulletinu pro utkání s Jabloncem se objevil i rozhovor s talentovaným útočníkem Antonínem Svobodou. Jeho přepis vám nyní tradičně nabízíme i na webu.
Na stránkách bulletinu vám dnes představíme dalšího talentovaného hráče ročníku 2002 – útočníkem Antonínem Svobodou. Za tým U17 nasázel letos dvanáct gólů v devatenácti zápasech, hrál i za vyšší kategorie a neúnavně reprezentuje. Na turnaji v Rumunsku přispěl k celkovému triumfu gólem proti Polsku.
Tondo, jak rumunskou anabázi hodnotíš?
Celkově to beru pozitivně. Hráli jsme dobře a turnaj vyhráli, jen poslední zápas nám nevyšel. Já přišel na hřiště už za stavu 2:0, byli jsme odhodlaní s tím ještě něco udělat. Poměrně brzy jsme ale dostali třetí gól a sesypalo se to.
Jak bys popsal svůj gól ze zápasu proti Polsku?
Nebyla to nijak složitá situace. Už jsme vedli a soupeř riskoval, vysunul se. Já dostal namazáno, šel jsem jeden na jednoho a po kličce skóroval.
Jak vzpomínáš na trenéra Kotala z dob, kdy byl ještě v Brně? A jak oba kouče vnímáš?
Na trenéra si pamatuju dobře, protože jsem při zápasech Zbrojovky podával balony a vnímal tak, jak trénuje. Měl jsem a mám k němu respekt, stejně jako k trenéru Šustrovi.
Máte zatím hodně společný osud s gólmanem Adamem Stejskalem, jste kamarádi?
Jsme kamarádi, známe se od první třídy a putujeme spolu. Já jsem ve Zbrojovce taky odmalička, jen letos jsme se rozdělili.
Letos nastupuješ převážně v týmu U17, zatímco v minulých letech jsi hodně putoval mezi mančafty. Je to takhle lepší?
Je to výhoda. Přece jen jak jdeme v kategoriích výš, je náročnější se adaptovat a je fajn být sžitý s týmem. Loni jsem to hodně střídal, hrál třeba za víkend dva zápasy. Letos jsem odehrál jen pár minut za devatenáctku a jeden zápas za U18.
Hodně absencí máš asi i při plnění reprezentačních povinností.
Samozřejmě jsou chvíle, kdy bych byl radši s týmem a pomohl mu. Na druhou stranu repre je repre, neodmítá se.
Jaké máš fotbalové cíle?
Hlavním cílem je pořád se posouvat, pak si zkusit zahraničí. Mám takový sen, tím je anglická liga. Nechám to osudu.
Máš nějaké oblíbený klub, případně hráče?
Oblíbeným klubem je Arsenal, hráčem pak Cristiano Ronaldo. Toho musí respektovat každý hráč, jehož popisem práce je ofenziva (úsměv).
Jak bys sám sebe charakterizoval, v čem jsou tvoje přednosti?
Asi síla a rychlost. Odmalička jsem narostl, dokážu na soupeře zatlačit. Od třinácti let jsem přeskakoval kategorie a musel se srovnat se staršími, prosazovat se i přes ně.
A co studium, jak ti jde?
Jsem v prvním ročníku na bezpečnostně právní akademii. Je to trochu výhoda v tom, že nejsem se svými spoluhráči. Na základce tomu tak bylo a někdy už jsme si i lezli na nervy (smích). Teď se neskutečně těším na každý trénink.
Jaké si pro letošní sezonu kladete ambice? Sedmnáctce se na jaře daří parádně a je čtvrtá.
Rádi bychom skončili v první trojce. Slavia odskočila, drtila to a už asi není reálné ji dostihnout. Dál už jsou ale odstupy minimální a je to hratelné, na Plzeň ztrácíme tři body.
Co áčko, stíháš sledovat zápasy Zbrojovky?
Zajdu občas, pokud to dovolí hrací plán. Někdy to nejde. Jindy se ale hraje doma a áčko nastoupí třeba večer, tak to stihnout jde. Jako třeba s Plzní.
Díky za rozhovor a ať se daří!
