Legenda odchází. Ve věku 84 let dnes zemřel Josef Masopust

Legenda odchází. Ve věku 84 let dnes zemřel Josef Masopust

B r n o - Fotbalový svět dnes zasáhla smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy, vicemistr světa a trenér brněnských mistrů ligy Josef Masopust.

Stalo se tak jen dva dny poté, kdy se fotbal vrátil na slavný stadion Za Lužánkami - místo, kde právě Masopustem vedený tým připravil pro fanoušky Zbrojovky nejkrásnější chvíle v podobě mistrovského titulu v roce 1978. Klub FC Zbrojovka Brno hodlá uctít památku nejlepšího trenéra brněnské historie během utkání 1. kola SYNOT ligy s Baníkem Ostrava.

Josef Masopust

Fotbalová cesta Josefa Masopusta začala na hornickém severu Čech, konkrétně ve Střimicích. Obec v padesátých letech zanikla, ustoupila těžbě uhlí - osud v té době až příliš běžný. Tou dobou už Masopustovi žili v Mostě, kde Josef válel za místní klub. Zlanařily jej Teplice, což se tehdy mnohým jevilo jako náročný výkonnostní skok - vždyť Tepličtí získali řadu dalších posil. Josef se ale prosadil a dva roky sbíral ligové starty.

Poté byl povolán na vojnu do klubu ATK Praha, pozdější Dukly. S ní zažil nejlepší roky fotbalové kariéry - dobyl osm ligových titulů, s reprezentací vyválčil bronz na evropském šampionátu 1960 a hlavně stříbro na tom světovém, v Chile o dva roky později. Na šampionát přitom dle mnohých vůbec neměl jet - že prý je starý a pomalý. Kritiky umlčel výkonem (a parádním gólem) v přátelském utkání s Rakouskem - a pak také výkony na samotném turnaji, kde vsítil jediný gól Čechoslováků ve finále proti Brazílii.

Zlatý míč

Největší ocenění jeho kariéry přišlo na sklonku roku 1962 - jako první Čechoslovák převzal cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy, slovutný Zlatý míč. Ocitl se tak ve společnosti jmen jako Matthews, Kopa, di Stéfano či Eusébio. Proti nim často válčil - vždy ovšem férově a čestně, jak často vzpomíná legendární Pelé. Ten se v utkání základní skupiny mistrovství světa proti Československu zranil a nemohl vystřídat. Obdivoval pak, jak gentlemansky k soubojím s ním přistupovali Masopust, Pluskal a další.

Bez Masopustovy účasti se neobešla většina exhibičních zápasů výběrů hvězd té doby. Zúčastnil se Matthewsovy rozlučky, nechyběl na oslavném utkání výběru světa a anglické reprezentace k výročí UEFA. Fotbal hrál do tehdy neuvěřitelných devětatřiceti let, na sklonku kariéry válel v belgickém Crossingu, kde (ostatně jako po celou kariéru) udivoval nesmírně profesionálním přístupem k fotbalu. Více než stoprocentní nasazení, to pro něj bylo zcela automatické.

Možná trochu ve stínu výše zmíněných úspěchů stály zahraniční cesty pražské Dukly, která šířila dobré jméno československé kopané v USA, Mexiku i Jižní Americe. Dukla tehdy dokázala porazit i legendární Santos, na stadionu Maracaná před 130 tisíci diváky zase pomohl reprezentaci asistencí zdolat Brazilce 1:0 - přímo ve svatyni fotbalu tehdy Čechoslováci porazili mistry této hry, pro něž to byla teprve druhá domácí porážka v historii. Zopularizovat tyto výlety dokázal například další mistr svého oboru - spisovatel a novinář Ota Pavel.

Trenérská kariéra - brněnský titul

Trenérskou kariéru zahájil Masopust jako lodivod béčka pražské Dukly. Za úkol měl výchovu a výběr talentů pro první mužstvo, už tehdy si budoval specifickou trenérskou filosofii, v dlouhých debatách s vedením klubu dokázal přesvědčivě argumentovat a tím vybojovat pro své svěřence ty nejlepší podmínky. A samozřejmě šel stále příkladem svým přístupem k fotbalu.

To prokázal i v Brně, kde převzal tým po trenéru Havránkovi v roce 1976. Sám přiznal, že jádro mužstva už bylo poskládané - nejdůležitější bylo přesvědčit hráče o vlastních schopnostech. To Masopust dokázal - výsledkem byla zřejmě nejúspěšnější éra klubu a mistrovský titul v roce 1978. Předtím skončila Zbrojovka čtvrtá, po titulu třetí a druhá.

Právě tyto čtyři sezony činí z Masopusta zřejmě nejúspěšnějšího trenéra Zbrojovky, v roce 1980 ovšem Josef zamířil znovu do Belgie. Zde už měl z minulého angažmá skvělé jméno a převzal druholigový Hasselt, se kterým útočil na postup. Koučoval i národní tým, s nímž ovšem na závěrečné turnaje nepostoupil. Smůlu měl zřejmě v tom, že se "netrefil" do ideálního období, co se hráčské generace týče. Někteří borci, kteří se tehdy dostali do reprezentace, ovšem později utvořili jádro "italského" týmu, s nímž se probili do čtvrtfinále světového šampionátu.

Tou dobou byl již Masopust v exotické Indonésii, kde trénoval a zároveň propagoval fotbal. Krátce se vrátil do Brna, koučoval i v Děčíně. V té době už nikdo nepochyboval o tom, že je Masopust jednou z největších postav tuzemské kopané. Ostatně, na pražské Julisce stojí jeho socha. Ocenění se Masopust dočkal v anketě o nejlepšího českého fotbalistu 20. století, kterou vyhrál.

Dnešním dnem tedy končí pozemská pouť legendárního fotbalisty, skvělého člověka a opravdového sportovního gentlemana. Čest jeho památce!



další články

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B
A-tým
27.03.2024 | Martin Lísal

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B

B r n o - Jediná jarní reprezentační pauza je minulostí a druhá nejvyšší soutěž pokračuje dvacátým...
SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?
Ostatní
27.03.2024 | Martin Lísal. FOTO: fotbal.cz

SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?

B r n o - Březnová reprezentační pauza je u konce, do svých týmů se postupně vracejí i hráči...
SOUHRN: Zbrojováci na hostování
Ostatní
25.03.2024 | Martin Lísal

SOUHRN: Zbrojováci na hostování

B r n o - V reprezentační přestávce je rubrika, mapující osud hráčů Zbrojovky na hostování,...