Trénovanost hráčů se podařilo dostat na úroveň, jakou chtěl trenér Kotal, říká Jan Cacek
Nestojí u hřiště s píšťalkou, ani neudílí taktické pokyny hráčům. Zůstává tak trochu v ústraní, nicméně jeho role je v prvoligovém týmu značně důležitá. Seznamte se: Jan Cacek, kondiční trenér.
Ve středu před polednem zaklepal na dveře kanceláře sportovního ředitele Zdeňka Kudely. V rukou měl složku s velmi citlivými údaji: výsledky testů fyzické připravenosti hráčů prvního týmu. Jak jsou na tom tedy naši hoši před odjezdem na herní turecké soustředění? „Až na úplné výjimky se podařilo doladit trénovanost hráčů na úroveň, kterou si trenér přál. Nastal zde oproti minulosti progres,“ okomentoval Jan Cacek, 36 letý odborník výsledky testů v obecné rovině. Konkrétní samozřejmě nebyl, neboť údaje o připravenosti jsou klubovým tajemstvím a na veřejnost se s nimi nechodí.
Kdo má tedy na takovém výsledku největší podíl? On jako kondiční trenér, či Václav Kotal, hlavní kouč týmu, zodpovědný za výsledky? „Já jsem v kontaktu s panem Kotalem tak dvakrát, třikrát týdně. Probíráme spolu celou řadu záležitostí, týkající se fyzické přípravy,“ naznačuje svoji roli pedagog z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a pak přidává svůj pohled, pohled odborníka na tělesnou kondici: „Zatímco v individuálním sportu jsou parametry výkonu založeny na jedné konkrétní pohybové schopnosti, pak u fotbalistů je to přesně naopak,“ tvrdí Cacek a vypočítává, co všechno ovlivňuje fotbalistovu schopnost podat dobrý výkon: „Vytrvalost, síla, rychlost, technika a taktika. A ty první tři parametry jdou často fyziologicky proti sobě. Takže je velmi těžké, skoro bych řekl nemožné, aby byl fotbalista ve všech sférách připraven na sto procent.“
Co v zimě natrénuju, tak z toho budu žít celou sezonu. To je častá představa hráčů, ale i některých trenérů. „Pan Kotal ví, že tato teorie je nesmyslná. Co teď natrénuji, tak z toho můžu žít měsíc. Abych to udržel, musím to stimulovat i nadále,“ vysvětluje, na co znalci už dávno přišli.
První tým Zbrojovky po neděli zamíří na herní soustředění do Turecka. Bez Jana Cacka. Jeho role v tomto období spočívá v tom, že se věnuje hráčům, kteří jsou nedoléčeni a zůstávají doma. „S nimi vedu individuální trénink, podle potřeb každého z nich. Tady obecně platí zásada: co si obyčejný člověk či amatérský sportovec léčí dva měsíce, my musíme s fotbalistou stihnout za měsíc jeden,“ zakončuje naše povídání a pospíchá za Luďkem Zajícem, šéftrenérem mládeže na konzultaci ohledně přípravy dorostenců.
