Zbrojovka Brno se pomalu blíží ke konci druhého z trojice zimních soustředění. Právě aktuální pobyt ve španělské Marbelle je dle slov Miroslava Mikšíčka pro hráče fyzicky vůbec nejnáročnější v celé přípravě. Kondiční trenér v rozhovoru zároveň zhodnotil fyzickou připravenost hráčů a vysvětlil, jaké metriky u týmu sleduje.
Jak jsi spokojený s dosavadním průběhem zimní přípravy?
Po kondiční stránce nám její délka vyhovuje, protože nám umožňuje výrazně ovlivnit fyzický stav mužstva a rozdělit plán do jednotlivých cyklů. Zátěž postupně navyšujeme, takže z pohledu periodizace je pro nás příprava velmi dobře nastavená. Zatím vše probíhá podle plánu a s Kubou Fikarem se nám daří plnit to, co jsme si stanovili.
Musíme se srovnat s návraty do Česka, kdy krátkodobě přecházíme na umělou trávu. Z patnácti stupňů se dostáváme klidně až do minus deseti, což představuje velký šok pro pohybový aparát. Nemáme si ale na co stěžovat. Až na drobné výjimky máme zdravý kádr. Za to samozřejmě patří pochvala i práci fyzioterapeutů a masérů.
Existuje způsob, jak předejít tomu, aby hráči neonemocněli při přechodech z tepla do zimy?
Snažíme se hráče vést k tomu, aby o sebe pečovali po všech stránkách. Nejde jen o výživu, ale také o správné oblečení a dostatek suchých věcí. Na soustředěních si často zvyknou chodit v kraťasech z hotelu rovnou na hřiště, což v českých podmínkách není možné. Při tréninku je nutné dobře vrstvit oblečení a tyto detaily nepodceňovat, protože by byla škoda, kdyby někdo vypadl z přípravy kvůli nemoci.
Tělo je navíc pod velkou zátěží, a tím pádem je náchylnější k různým onemocněním. Hráči vyplňují dotazníky, pomocí nichž se snažíme náznaky problémů zachytit včas. Musím pochválit tréninkovou morálku týmu, která je opravdu velmi dobrá a kluci plní vše na maximum.
Z přípravy kvůli nemoci na chvíli vypadl Jakub Selnar…
Kuba přišel s lehkou nemocí už na začátku přípravy a pár tréninků vynechal. Po příletu do Turecka byl jeho organismus oslabený a i kvůli teplotnímu šoku chytil lehkou virózu. Takže jsme to nemohli úplně ovlivnit. Na chvíli vypadl z tréninku a upravili jsme mu zátěž. Zbytek týmu je naštěstí z hlediska nemocí v pořádku.
Zmiňoval jsi, že ti vyhovuje délka přípravy. V jaké fázi se teď hráči nacházejí?
Momentálně jsme na samotném vrcholu, kdy je únava hráčů největší. Tým musí vydržet ještě pár dní a poté začneme zátěž snižovat a ladit herní stránku směrem k jarní části soutěže.
Kdo snáší toto zatížení nejhůř?
Obecně je vysoká intenzita náročnější pro starší hráče, u kterých musíme více přizpůsobovat zátěž jejich zdravotnímu stavu. Podobné je to u nově příchozích, kteří s námi neabsolvovali předchozí půlrok ani letní přípravu.
Hráči jsou monitorováni pomocí čipů, hodinek a Whoopů. Dokážete odhadnout, v jaké fázi utkání například hrozí zranění?
Zrovna taková situace se stala v nedělním utkání. Martin Gjorgievski měl v tréninku a i v zápase proti Nordsjaellandu velmi vysoká data a hodnoty v intenzitě hry. Pracoval poctivě a měl velký objem, ale kvůli únavě nedokázal udržet potřebnou dynamiku pohybu. Proto jsme ho vystřídali už po třiceti minutách, abychom předešli zbytečnému zranění, které v těchto situacích hrozí.
Jaké konkrétní atributy ve hře kontrolujete?
Sledujeme prakticky všechny parametry každé tréninkové jednotky. Jde o objem, metráž, akcelerace, decelerace nebo vzdálenosti v jednotlivých intenzitách. Pro každého hráče máme vytvořený profil, podle kterého dlouhodobě vyhodnocujeme jeho zatížení.
Takže si před tréninkem určíte cílová data, kterých by měli hráči dosáhnout, a pokud je splní dřív, z tréninku je stáhnete?
Pracujeme s mikrocykly, které trvají sedm dní, od pondělí do neděle. Máme stanovený rámec, kterého se držíme a nepřekračujeme ho.
Každý trénink má zároveň vlastní limity. Když například pracujeme s intervalovými hrami, cílem je například čtyři a půl kilometru objemu. Pokud tuto hranici překročíme, trénink ukončíme. Většinou se snažíme jít o deset až dvacet procent nad plán, abychom hráče dostali do požadovaného pohybového výkonu.
Na velkém prostoru při hře deset na deset má trénink zase úplně jiné parametry. Objem je vyšší, klidně o tři kilometry, ale naopak je menší počet akcelerací a decelerací.
Může laik poznat, kdy se hráč dostane na určitou hraniční hodnotu?
K analýze dat je potřeba zkušenost a určité know-how. Musíme znát pohybové profily hráčů v zápasech i v tréninku a máme vlastní databázi hodnot, kterých by měli dosahovat. Pro kohokoliv bez přístupu k těmto informacím je složité cokoliv vyhodnotit. Stručně řečeno, pokud se limity překročí, zvyšuje se riziko zranění.
Výhodou GPS systémů je, že si můžeme přesně hlídat zatížení. Někdy nás překvapí, že nově nastavená průpravná hra má úplně jiné objemy, než jsme původně čekali. Do výsledných dat vstupuje celá řada faktorů a často se může zdát, že hráči na tréninku tolik nepracovali, ale čísla ukazují pravý opak.
Čím to je, že se některý hráč dostane na hranici dřív než jiný?
Hraje v tom roli více faktorů. Pokud je někdo unavený, nemá takovou herní kvalitu nebo častěji ztrácí míč, musí o to víc běhat. Tím pádem jeho data rychle rostou. Podobné je to i v situaci, kdy je tým v určité pasáži zápasu horší a musí vynakládat více energie na získání balonu. Své udělá také individuální schopnost snášet únavu, což je v období vrcholu zimní přípravy velmi znát.
Na závěr otázka přímo na tebe. Jak se změní tvoje práce na závěrečném soustředění, když hlavní vrchol kondiční přípravy absolvujete právě teď?
Je pravda, že tahle hrubá část přípravy je pro nás nejnáročnější a od rána do večera jsme v plném tempu. Jakmile se blíží závěrečná fáze, práce postupně ubývá a přechází se více k hernímu zatížení. To znamená méně běžeckých tréninků, posilovny a kondiční práce. Třetí soustředění tak bude z hlediska objemu nejlehčí, ale rozhodně si nohy nahoru dávat nebudeme. (smích)
