Chtěli bychom udržet druhé místo, hlásí útočník Zbrojovky Růsek

B r n o - Antonín Růsek věkem spadá do týmu U17, v letošní sezoně ale válí za starší dorost, v jehož dresu prozatím vsítil sedm branek a na šest dalších přihrál. V pondělí si navíc připsal premiérový start v Juniorské lize.

Jeden z talentů Zbrojovky je dalším hráčem úspěšné "devatenáctky", který se představí v obsáhlém rozhovoru. Pokud chcete Tondu a spol. vidět v akci, máte k tomu ideální možnost - v sobotu 7. května se Brňané od 13 hodin postaví vedoucí Spartě! Souboj druhého s prvním se odehraje na hřišti Sparty Brno v Komárově.

Tondo, jaké byly tvé fotbalové začátky?
Začínal jsem v rodných Troskotovicích ve čtyřech letech. Pak následoval přestup do Miroslavi, odkud jsem šel po asi dvou letech na testy do Zbrojovky a už zde zůstal. Mým prvním trenérem tady byl pan Němčanský.

V posledních letech většinou přeskakuješ kategorie. Bylo tomu tak vždycky?
Už v žácích jsem trénoval se staršími hráči. Je to výzva a motivace, abych na sobě pracoval, nedovolí mi to nic ošidit.

Máš nějaký vzor, nebo oblíbený klub?
Mým vzorem je Sergio Agüero, oblíbeným klubem je tím pádem Manchester City.

A ideální herní post?
Nejvíc mi to sedí na hrotu, ale zvládnu zaskočit i na podhrotu a kraji, když je potřeba. Nemám s tím problém.

Letos spadáš věkem do týmu U17, ale hraješ za starší dorost. Zbrojovka je druhá, jak dosavadní průběh sezony hodnotíš?
Na jaře se nám daří, jen jednou jsme prohráli. Zatím to vypadá dobře, chtěli bychom to druhé místo udržet. Tabulka je vyrovnaná, až na vedoucí Spartu, která už je jistým mistrem. Zrovna o víkendu s nimi hrajeme, na ten zápas se hodně těším. Chceme porážet i týmy kolem nás, což se nám zatím daří.

A co osobní pohled? Těžké zranění, na druhou stranu jsi byl oceněn jako třetí nejlepší dorostenec v ČR. Co převažuje?
I z osobního pohledu to vidím spíše na dobrou sezonu, až na to zmíněné zranění. Mrzí také neúspěch ve finální fázi kvalifikace na EURO.

Tam jsi byl nejlepším střelcem týmu, ale čtyři body na postup nestačily. Co podle tebe rozhodlo, vyrovnání v poslední vteřině utkání se Švýcarskem?
To nás trochu srazilo. KLíčový byl ale zápas se Skotskem, který jsme vůbec nezvládli a poprvé za čtrnáct měsíců náš tým prohrál. Zrovna v nejhorší možnou chvíli. Za stavu 1:0 jsem mohl srovnat, ale byla z toho jen tyčka. Takové šance bych měl dávat.

Jaký zápas ti sedl nejvíc? Ten s Dánskem?
Asi ano. Byla to trochu náplast. Kdybychom tak hráli všechny zápasy, asi se o postup nemusíme bát. Mrzí to hodně, i kvůli divákům. Hlavně v Hradišti byli výborní.

Když se vrátíme k dorosteneckému týmu - z kabiny často zní chvála na super partu, potvrdíš to?
Rozhodně. Jsme dobrá parta, hodně jsme si sedli. V kabině vládne pohoda, klape nám to a odráží se to i na hřišti. Věřím, že nám to pomůže v boji o druhé místo.

Na otázku, s kým si v týmu nejvíce rozumíš, asi odpověď známe...
Je to tak. S Martinem Ziklem toho máme hodně odježděno i za reprezentaci, bydlíme spolu na pokoji. Za ty roky se známe opravdu dobře.

Soutěžíte spolu, co se týče gólů?
To ne, spíš na tréninku máme různé hry, provokujeme se. Ani postově si nekonkurujeme, jsme typově trošku jiní a můžeme spolupracovat.

Stává se vám v soutěži někdy, že přijede tým s vysloveně defenzivní taktikou?
Někdy tým přijede hrát čistě na nulu, většinou hlavně ze spodku tabulky, když potřebuje body na záchranu. Obranu zavřou, hrají na brejky. Moc na to ale nekoukáme, snažíme se hrát svůj fotbal, naše hra je založena spíš na útočení. Na soupeře se nedíváme.

Po Spartě vás doma čeká Příbram, hrát se bude nejspíš na Srbské. Už jste si někdy hlavní ligový stadion vyzkoušeli?
Ještě za trenéra Wagnera jsme tam hráli proti Hlučínu. Je to hodně jiné, působí to lépe, fotbalověji.

A na ligové zápasy áčka si zajdete?
Když je čas, tak ano. Jako malí jsme byli skoro pořád, taky se tehdy hrávalo na špici, to byli v týmu hráči jako Kalouda. Teď už se na zápasy tak často nedostanu, jezdím na víkend domů do Troskotovic, přes týden jsem na intru.

Trenéra Šustra jste už na hřišti nezažili?
Leda jako hodně malí. Víme ale, kolik toho v lize odehrál, má velký respekt.

Dojíždění ti nijak nevadí?
Ani ne, už jsem si zvykl. Není to tak hrozné. Je jasné, že bydlení v Brně bude asi pohodlnější, až na to přijde (úsměv).

Jak jsi na tom aktuálně se školou?
Jsem teprve ve druhém ročníku, studuju obchodní akademii.

Jaký je tvůj fotbalový sen?
V první řadě bych se chtěl probojovat do prvního mužstva, v návaznosti na to bych pak případně rád zkusil nějaké zahraniční angažmá.

Před prvním mužstvem je ještě juniorka, za kterou sis v pondělí odbyl premiéru. Jaká byla?
Na hřišti jsem se cítil dobře, i když jsem o víkendu hrál celý zápas za dorost v Boleslavi. Sil jsem měl dost, unavený jsem nebyl, jen mě trochu svazovala nervozita z prvního zápasu.

V čem to oproti dorostu bylo jiné?
V soubojové činnosti to bylo těžší, je znát, že už to je víc chlapský fotbal. Na druhou stranu tempo hry je srovnatelné, v denatenáctce je možná vyšší.

Díky za rozhovor a ať se daří!